S Jay Dieselem o skateboardingu, rapu a Vokružní Jízdě

Jirku Rejfíře znám už tak dlouho, že tady ani nemůžu prozradit jak, páč bych byl za totálního starce. Každopádně jsme spolu naskejtovali kretény času neb pochází z toho nejkrásnějšího kraje (východní Čechy) jako Já. Teď jsme spolu spojili síly v projektu Vokružní Jízda a nejen o něm si budeme s Jirkou povídat.

Zdravím tě Jirko, na úvod si dáme klasickou představovačku, ať lidi věděj s kým mají tu čest.
Čau, zdravím Skaterock, moje jméno je Jiří Rejfíř a pocházím z Rychnova nad Kněžnou, východní Čechy, mnozí mě můžou znát pod pseudonymem Jay Diesel, pod kterým dělám už víc jak deset let rap.

Jelikož jsme web zaměřenej hlavně na skateboarding tak vypusť rok v kterým si se poprvé na skate postavil a co byl pro tebe hlavní impuls?
Bylo mi tenkrát 10 - 11 let, když jsem poprvé viděl skate, to bylo tuším 1991 - 92, byla to klasická ryba, ale na tom se dalo dělat jen pár triků, mělo to z prdele grip, zlom přišel někdy v 96 - 97, kdy kluci z Prahy dovezli první skate zahnutej z obou stran, říkali jsme tomu banán. Prodal jsem všechno, co jsem měl, kolo, lyže atp. abych si na něj mohl stoupnout a vlastnit svůj kousek. Pak už to jelo, skejtovali jsme klidně celý dny, abychom se něco naučili, byla to zlatá doba, skateboarding si budoval v Čechách teprve svou základnu. Hlavní impuls byla hlavně ta svoboda, že jsi na tom sám za sebe, celá ta věc byla pro mě jako magnet, vášeň a tak je to až dodnes, i když už neskejtuju jako dřív.

Jaký to bylo drtit skate v takovým městě jako je Rychnov nad Kněžnou?Těžký, problémy s policií na denním pořádku. Nebylo tu nic, jen pár rantlů, schodů, takový basic spoty, ale nám to tenkrát stačilo. Čas plynul a my jsme se posouvali technicky dál, bavilo nás to čím dál víc, leželi jsme v tom jak blázni, bylo to skvělý. No, fízlové mě začali pěkně srát, tak jsem sebral podpisy na petici za výstavbu skateparku a šel na město. Podpisů jsem sehnal dost, takže město nemělo na výběr a poskytlo finance na první park. Teď máme už svůj oplocenej place, novej beton a park jak vínko. Doražte si zajezdit.

S láskou vzpomínám na akce co si na konci devadesátek pořádal v Rychnovským skateparku (R.I.P.). Přibliž lidem o co tenkrát šlo?
Kámo, to já taky, bylo to legendární, měli jsme sice skatepark, ale chtěl jsem přilákat víc lidí, udělat nějakej mejdan, kde bychom to zapili, pozvali holky a tak. Takže jsem uspořádal jam, dovezli jsme občerstvení, pivko, pozvali se kámoši a bylo, to co se dělo večer nemusím zmiňovat, to byl pravej punk, však na to sám s láskou vzpomínáš.

Jak to s tamní scénou vypadá teď?
Pořád to jede, máme skatepark, takže se jezdí, mlaďáci to dávají, ale skate talent se krom Matěje Duška, kterej se odstěhoval k Tobě do haly v Ústí nad Orlicí nenašel. Skvěle ještě jezdí Patrik Teimer, ale začal s bráchou podnikat, tak už tolik času taky není. Každopádně jsem rád za to, že to není mrtvý, pořádá se tam Orlický pohár pod organizací Damiána Kose a něco se děje, tím bych chtěl poděkovat všem, co něco vytváří.

Jak začala tvoje kariéra rappera a kam ses od tej doby posunul?
Může za to vlastně i skate, když jsem v devadesátkách začal jezdit, poslouchali jsme Wu-Tang a celkově se dostali k rapu přes ježdění na ulici, chytlo mě to a začal jsem si psát první texty, myslím, že to byl hate na fízly, za to, že nás nenechaj v klidu skejtovat, haha. Pak mi můj kámoš a muzikant Jirka Vítek složil na klávesy Casio první beat a už jsem se vezl. Od tý doby se to posunulo do nesmyslu, spolupracoval jsem s nejzásadnějšími jmény České, Slovenské, ale i Polské hiphopové scény, odjel jsem kolem tisíce koncertů po všech hlavních místech a koutech CZ/SK a zahrál i na festivalech v Německu a Polsku. Dokonce jsem předskakoval Wu-tangu a např. Onyx a splnil si tím svoje sny. Pořád mě to baví a naplňuje, jinak by to ani nemělo smysl.

Nelitoval si někdy, že si přestal aktivně skejtovat?
Víš sám jak to je, posuneš limity, dokážeš si svý a pak se potřebuješ posunout dál. Byl jsem sponzorovanej rider, měl zadax desky cestoval po závodech atd. To bylo nejvíc. Pak přišla nějaká zranění, roky plynuly a já se začal naplno věnovat rapu. Nelituju ničeho, skate mi dal hrozně moc, je to srdcovka, vyrostli jsme na tom a na to se nezapomíná.

Řekni nám víc o akci Vokružní Jízda? Na co všechno se můžou lidi těšit?
Vokružní jízda je projekt, kdy jsem chtěl spojit to co miluju, tzn. sport a music, měl jsem v hlavě tuhle myšlenku už pár let, potřebovalo to uzrát. Teď odjedeme první zastávky a uvidíme co na to lidi. Jde nám o to, abychom dostali do parků i lidi co sporty jako sk8 a bmx moc neznají a ukázali jim, že i tím se můžou kluci jako Maxim Habanec a Michael "Berry" Beran živit, cestovat po světě, dát lidem motivaci aby viděli, že to jde a každej může dělat v životě co ho baví, ale musí pro to taky něco udělat. Máme připravený soutěže, workshopy co se týče setupů u profi riderů, diskuze, kdy se budou moci lidi zeptat na všechno to co je ohledně profi jezdců zajímá. Dám do majku nějaký svý bomby, užijeme srandu. Je to free, přijít může fakt každej. 23.9 Ostrov, 24.9 Jihlava, 25.9 Hradec Králové, a 26.9. zakončení v hale v Ústí nad Orlicí. Díky všem partnerům, kteří nás podpořili.

Na jakých dalších projektech si makal, makáš nebo budeš makat?
Teď dělám průběžně na svojí další solo desce. Jinak se věnuju i charitativnímu projektu www.elegancebezbarier.cz a do budoucna mám dalších x plánů a snů, který je potřeba si splnit, v tom vidím smysl. Dělám co mě baví a jsem za to vděčnej. Děkuju za fajn rozhovor, mějte se, přeju Vám, ať se daří. Peace

Díky kámo.