Am Scramble Interview : Rob Pace

Letošní Am Scramble bylo opravdu nabitý (čti a pokud si stále neviděl, tak koukej napravit). Na Thrashermagazine.com právě vychází rozhovory s jednotlivými aktéry týhle podívaný a byla by škoda nepodívat se jim na zoubek. Proto přinášíme přeloženou verzi původního rozhovoru s Robem Pacem.  



Po návratu z Am Scramble si mazal rovnou do práce, je to tak?
Jop, den po návratu jsem šel rovnou na 13ti hodinovou šichtu. Byl to velkej den.

Takže jsi opravdovej amatér: musíš chodit do práce.
Rozhodně jsem. Dělám v rodinným byzbysu, takže by mě táta zabil, kdybych nepřišel do práce.

Připomeň mi, co je vlastně tvůj job?
Naše rodinná firma se zaměřuje na výrobu všech zařízení pro zemní práce. Dělám veškerou techniku jako svařování a podobně.



Umíš ovládat masivní stroje?
To umím.

Jaký byl největší stroj, který si řídil?
Řídil jsem 6 tunový rypadlo, to je celkem velký.

To zní jako velký! Jak dlouho už pracuješ?
Pracuju tady už 11 let.

Kolik je ti vlastně let?
Je mi 26.

Sakra, to tě rodina zapojila brzo!
Jo, chodil jsem tam už mnohem dřív, pomáhal a učil se. Vždycky jsem tam chodil moc rád, sestavoval věci a pracoval s tátou, takže jsem chodil i dřív, než jsem musel.

Takže si tu práci užíváš? Není to makačka?
Ale ne, dělám to rád. Mám rád to místo. Je to skvělý. Můžu si tu dělat svoje vlastní věci a mám potřebný náčiní, abych vytvořil cokoliv z kovu, co mě napadne. Je to pro mě zábava.

Proto tak válíš na kink railech?
Ne, rozhodně ne.



Jaká byla tvoje reakce, když jsi se viděl na obálce Thrasheru?
Myslím, že bylo asi 4 nebo 5 ráno a můj telefon se mohl zbláznit. Když jsem se to dočetl, vyletěl jsem z postele a začal pobíhat všude kolem. Šel jsem do svýho chlaďáku a dal si pivko ve 4 ráno. Potom jsem šel vzbudit svýho tátu a donutil ho dát si se mnou.

Šel sis po tom ješte lehnout nebo to byl brzký začátek pracovního dne?
Do postele už jsem rozhodně nešel - šel jsem rovnou do práce. Ale jo, byl jsem rozrušenej celej den, to je jasná věc. Seděl jsem v kanclu na židli a řekl všem, ať po mě nechtějí nic pracovního.

Takže už v tom plaveš nějakou dobu. Na tvoje jméno narážím řadu let. Kde se v tobě bere tenhle zážeh?
Řekl bych, že poslední roky jsme s mým kameramanem dávali různý, malý projekty dohromady. Nebylo to ani pro žádnou firmu, byla to čistě naše věc. Pak mi vyšlo najednou několik partů během jednoho roku a získal jsem titul Australskýho skatera roku, to bylo něco. Mám pocit, že veškerej zážeh pochází z pozadí toho všeho.



Jasně, ASOTY!
Řešil jsem sponzoring na prkna. Vyrazil jsem na tříměsíční výlet do států a setkal se s různýma lidma. Dohodl jsem se se Santa Cruz a byl pozvanej na všechny jejich tripy. Díky tomu se to všechno mohlo stát. Bylo to skvělý.

A jak si věděl, že právě Santa Cruz, je ta správná volba?
No, myslím, že mají velmi dobrý pochopení pro mezinárodní vztahy s lidmi. Jsou opravdu hodně supportivní. Jejich tým je úžasnej. Když jsem potkal Pizleho a Andrew Cannona, měl jsem dobrej dojem. Při našem rozhovoru působili hodně zainteresovaně a dali mi příležitost, proto mi to dávalo smysl.



A tehdy to šílenství začalo. Určitě si zažil spoustu tripů. Jak vypadalo tvoje léto?
No, nejdřiv jsem vyrazil na Am Sbramble a hned potom na Saint and Sinners tour. Po tom jsem si ještě prodloužil svůj pobyt a vízum a točil jsem s Emerica partou. Vážně jsem se snažil točit, jak to jen šlo, zvlášť když jsem měl jen tříměsíční vízum, snažil jsem se vytěžit maximum.

Takže si byl připravenej vyrazit na Am Scramble nebo si váhal?
Ne, vůbec ne. Když mi zavolali a řekli mi o tom, byl jsem nadšenej. Bál jsem se před tripem skejtovat. Říkal jsem si "prostě si počkám a budu skejtovat až tam."

Znal si někoho ještě před Scramble tripem?
Znal jsem jen Patrika a Kierana. S Patrikem jsem byl na tripech už dříve a těšil jsem se na další společnou cestu.
Neviděl jsem ho asi 3 nebo 4 roky, takže jsem se s ním na tripu rád znovu potkal.



Skvělý. Měli jste pohromadě lidi ode všud a smíchali různý druhy skateboardingu. Od čistě streetovejch skaterů, jako Nick Matthews, i malýho Noaha a Maxe, vyzívající každej pole jam. Jaký bylo skejtovat a sledovat tolik odlišných stylů?  
Bylo to super. To bylo na celým tripu nejzajímavější, sledovat jak všichni skejtují odlišně, jak jejich mysl pracuje odlišně a jak vnímají spoty odlišně. To bylo fakt hustý.

Jen málokdy se stalo, že by si ty a Kieran na každým spotě nezkusili alespoň jeden trik. Je to australskou náturou?
To si úplně nemyslím. Řekl bych, že to tak mám v sobě nastavený a na každým tripu se snažím skejtovat vždycky všechno. I když je to něco, co úplně neskujetuju, je to pro mě vždy výzva, odjet aspoň něco menšího - Zkrátka se ze sebe snažím vydat maximum. Myslím, že Kieran to má dost podobně. Stojí nahoře u hubby a křičí na mě "Jak mám tohle odjet?!" a já na to "Kámo, prostě do toho jdi a dáš to!". Rozjel se plnou rychlostí, nasadil na hubbu a odjel to. "tak se to dělá!" říkám.

Jo, vypadalo to, že na to přišel za pochodu, je to tak?
Jo, říkal mi že neví, jak moc budeme skejtovat rádiusy, a že neví, co má vlastně čekat ale ve výsledku to bylo jedno - kamkoliv jsme šli, tam skejtoval a zabíjel tam.

Nezdálo se, že by mu bowly a rádisy nějak zvlášť chyběly.
Nene, bylo hustý to sledovat a měl jsem velkou radost za něj.

Kdo, nebo jaký triky tě na tomhle tripu překvapily?
Sledovat Nicka Matthewse skejtovat je něco neuvěřitelnýho. Některý věci, který tam odjel byly hodně působivý.

Z kterýho triku, kterej si na tripu odjel, máš největší radost? Bylo jich opravdu hodně - Ollie do triple-setový hubby, nebo třeba šílenej snake-run grind. Co z toho je tvůj oblíbenec?
To je vážně těžký říct. Pravděpodobně ten snake grind, protože ten rail byl fakt unikátní a zdálo se to jako nejhustší věc, co tam můžu dát. Ty záhyby byly fakt nasraný, takže to byla sranda. Cejtil jsem se hodně uspokojeně, když jsem to locknul a celý projel.



Působí to skoro nemožně.
Jo měl jsem z toho fakt velkou radost.

No a co to Ollie do hubby? Nevim, jestli jsi o tom slyšel ale ten poslední, kdo to v 90´ zkoušel si přerazil záda.
Na tu jsem uplně zapomněl. Ta věc je děsivá. Fakt hodně děsivá. Při jednom z pádů jsem to sjel dolu po koleně. Koukal jsem při tom dolů přes hranu a říkal si "pane Bože", ale nakonec to byla sranda. Potom co jsem to odjel, mi Tim řekl o všech těch lidech, co to zkoušeli přede mnou a já na to "ty vole, jsem rád, že si mi tohle neřekl, než jsem to začal zkoušet." 

Některý věci je prostě lepší nevědět.
To rozhodně je.

Jak se vlastně jmenuje město, kde žiješ?
Je to malý město jménem Tumbi Umbi, který leží na středním pobřeží. Rozhodně tu není moc míst na skejtování. Když jsme byli děcka, často jsme s kámošema cestovali hodinu a půl do Sydney vlakem, aby jsme si mohli zaskejtovat tam.

Chystal jsem se zeptat - s tvým knírem, muletem a těžkou mašinérií, jsi opravdovej australskej redneck?
Kámo, rozhodně nejsem ten opravdovej, haha. Je tu spousta jinejch, tvrdejch rednecků a muletů, který jsou úplně šílený.

Jak říkáte redneckům u Vás v Austrálii?
Bogani. Rozhodně jich tu pár máme. Hlavně v průmyslu, ve kterým dělám. To je potom vidíš všude kolem.



Am Scramble připravil ornou půdu pro hodně z Vás, na to stát se profíkem. Zdá se, že ti kariéra skvétá i doma, je ale cesta PRO skatera něco, co jsi od života chtěl?
Jo, to určitě je. Můžu říct, že je to můj hlavní cíl. Jestli se to někdy podaří, tak to bude můj životní vrchol.

Kdy myslíš, že to přijde?
Těžko říct, jestli se mi to někdy podaří. Budu prostě dál skejtovat a dělat to, co dělám a když to přijde, tak budu nadšenej. Když ne, no tak co, prostě budu dál skejtovat.