S Antwuanem Dixonem o životě ve vězení a budoucnosti
Vydáno: 20.06.2014Ve spolupráci s Thrasher magazínem vám přinášíme exkluzivní rozhovor s Antwuanem Dixonem, který si momentálně odsedává svůj vězeňský trest. Rozhovor vyšel v posledním čísle Thrasheru a udělali ho s ním jeho nejbližší přátelé a to Erik Ellington a Andrew Reynolds. Pohodlně se usaďte a je to vaše!
Erik Ellington: Hey, Twuan. Mluvíš se mnou a Andrewem.
Jak je?
Andrew Reynolds: Vsadím se, že se těšíš, až se dostaneš ven a zaskejtuješ si.
To si piš!
AR: Taky se nemůžu dočkat! Unesu tě a budem skejtovat každý den!
Jen do toho! Jsem připravený vrátit se do starých kolejí. Při tom sezení v cele jsem měl hodně času přemýšlet, o tom jaký byl můj život, když jsem každý den skejtoval a chci, aby to tak zase bylo. Měl jsem dost času přemýšlet o tom, co jsem udělal, co jsem neudělal a co se musí změnit.
AR. To je super a jsem rád, že to říkáš!
EE: Proč jsi teď ve vězení?
Proč jsem ve vězení? Kámo, kvůli porušení tří letého vězeňského odročení. Dostal jsem tři roky. Stalo se to tak, že nějaký blbec mě rasisticky urážel, tak jsem mu dal pár ran, plivl mu do ksichtu, ale pořád mluvil hovna a otravoval kolem domu. Měl sebou i děcka, které dal do auta. Byl jsem celkem nasraný a tak mi to bylo fuk. Pořád mluvil hovna, tak jsem vzal skate a začal mu mlátit do oken od auta. Ale měl tam děcka, takže mi přišili ublížení na zdraví, vandalismus a ohrožování. Porušil jsem tak lhůtu, kterou jsem měl, proto jsem teď tady.
EE: Co je vězeňské odročení?
Řekněme, že jsi udělal něco špatného a chtějí ti dát druhou šanci. Dají ti vězeňské odročení, a když to během toho posereš, tak dostaneš ty tři roky a nikdo se tě neptá, ledaže bys měl dobrého advokáta, nebo tak něco. Mohli mi to odpustit, ale ta ženská při mně vůbec nestála.
AR: Takže si odsedáváš 18 měsíců, jo?
Jo, ale mám nějaký kredit, takže až se odsud dostanu, tak to bude tak 14 měsíců.
EE: A kdy by tě měli pustit?
Říkali 23. srpna, což jsou čtyři, nebo pět dní po mých narozkách, takže psycho. Přišel jsem sem ve 24 a odejdu ve 26ti letech. Řekli mi 23., ale byl jsem tady ve středoškolském programu, takže dostanu středoškolský diplom a taky hodně kreditu. A s těmi kredity můžeš získat až 6 týdnů, takže nějakých 42 dnů dolů. Jestli vše půjde dobře, vypadnu už na začátku července.
AR: Takže už brzy.
EE: Jaké to tam je? Co celý den děláš?
No, vstaneme a jdeme na snídani. Pak ležíme na posteli a čekáme na 6 hodin, než nás spočítají. Když nás spočítají, tak oznámí, že počítání proběhlo v pořádku. Tehdy vstávám, zacvičím si, dám si sprchu, udělám si kávu, přečtu si noviny a nebo mám školu a musím do třídy. Přijdu zpátky, pochilluju, mrknu na telku. Ve tři hodiny nás znovu spočítají, skončí to tak ve 4 a to už je čas večeře. Pak si možná znovu zacvičím, pochilluju, udělám domácí úkoly. V 8 hodin je další počítání, které končí v 9. Pak už jen sedíme, koukáme na telku a v 10 hodin je večerka, kromě pátků a soboty, kdy je večerní program.
EE: Je na vězení něco dobrého?
Co ti mám říct…dobrá věc na vězení je ta, že máš hodně času nad tím sednout si a přemýšlet. Jak jsem řekl, přemýšlet o tom co budeš dělat, co jsi neudělal, co se musí změnit a co tě sem dostalo. Tohle je na tom asi to nejlepší. Je to hodně dobrá zkušenost, jestli se chceš za to dobu tady změnit. Dostat se sem je jednoduché, ale je to furt to samé dokola, prostě bezcenné.
EE: Takže jsi měl hodně času přemýšlet, co budeš dělat, až se dostaneš ven?
Měl jsem hodně času přemýšlet přesně o tom, co chci dělat, až se dostanu ven. Co bych dělal, kdybych tu nebyl? Přemýšlíš nad plno věcma a tvůj mozek jakoby se omlazoval, obzvlášť když sedíš mezi dvěma zdmi. Přijdeš sem a začneš vzpomínat nad konkrétními věcmi.
EE: To chápu. Jaké jsou ty středoškolské programy?
Odtud zrovna jdu. Právě jsem dokončil politiku, ekonomiku, historii a myslím zdravovědu? Jo. Dokončil jsem politiku, ekonomiku, historii, matematiku a zdravovědu.
EE: Z tebe bude vědec, až se dostaneš ven!
Kámo, prostě se snažím to dodělat. Je super mít co na práci. Není tu jinak co dělat. Navíc se dokážu úplně izolovat od dění kolem mě a soustředit se jen na to, co potřebuju, což je super.
EE: To je pecka. Jsem rád, že tam děláš takové věci. Co uděláš jako první, až budeš venku?
První věc, kterou chci udělat, je dát si nějaké pořádné jídlo!
EE: To je dobrá odpověď.
Jídlo je tu k hovnu. Některé pomazánky jsou celkem dobré a v tu chvíli ti přijdou super, ale všechno je to jedna velká sračka.
EE: Jaké je tam typické jídlo?
Dostaneš polívku a naliješ tam trochu horké vody, ale ne moc, aby se nezkazila, a k ní si dáš chleba. Dáš si tam nějaké koření, prostě cokoliv, k tomu hranolky, omáčku, cokoliv co je k mání a dochutíš si to.
EE: Co servírují v jídelnách?
Bože, nějaké sračky! Něco jako hovězí, hrách, mrkev, někdy broskve. Nejlepší v jídelně jsou asi burritos, fazole, sýrové burritos a kuře. Tady ve studentské části máme ve středu teplé obědy, takže dostaneš něco ve stylu rybího sandwiche z Mcdonalds. Dohromady je vězeňské jídlo hodně slabý!
EE: Na co rád vzpomínáš jako skater?
Když jsem začal jezdit za Baker a šli jsme s Marcusem na Baker 3 premiéru, bože to bylo super! To je asi nejlepší zážitek. Skejtovali jsme s Marcusem kolem Hollywoodu a pak jsme šli na premiéru, kde jsem měl profil. Nevěděl jsem, co na něho lidi řeknou. Začal hrát song a když to skončilo, tak všichni začali řvát, bylo to šílené. Každý za mnou chodil a bylo to jako sen. Jako sen malého kluka, protože jsem si nikdy nemyslel, že bych se mohl dostat do takového stádia. Poprvé jsem se dostal na výsluní.
EE: Lidi z LA tě znali, ale svět o tobě předtím vůbec nevěděl.
Jo, to byl super den a další můj oblíbený byl, když jste mě s Adrewem viděli ve stánku na Tradeshow a koukali jste na tvé pokusy bigspinu z Carlsbad gapu. Pak jsi za mnou přišel a zeptal se, jen jestli jsem Antwuan Dixon a já vůbec nechápal, bylo to šílené. Řekl jsi mi, ať jdu s tebou a já byl z toho úplně vedle.
EE: Ten den si pamatuju. Co ti nejvíc vadí na tom, že nemůžeš skejtovat?
Jen se tak vozit a dělat nollie heelflip přes cokoliv. Já nevím. Prostě se jen vozit.
EE: Máš nějaké plány, jak se vrátit zpátky k profi skateboardingu?
Jo, to mám!
EE: Na co jsi nejvíc hrdý jako skater?
Že jsem profíkem. Chápu, co se stalo, stalo se, posral jsem to. Nemůžu změnit, co se stalo v minulosti. Ale vypadnu odsud a využiju druhou šanci ve všem. Vše co můžu dělat, je dívat se dopředu, co se stane v budoucnu. Fakt se chci dostat zpátky do profi skateboardingu.
EE: Víš už co dělat a co nedělat.
Přesně tak.
AR: Co bys rád, aby o tobě tvoji fanoušci věděli?
Jsem v pohodě týpek. Nejsem žádný šílenec. Přijde mi, že na internetu je hodně videí, kde jsem úplně v prdeli, ale to nejsem já. Všechno jsou to kecy. Jestli mě znáš, tak víš, že jsem v pohodě týpek.
AR: To taky jsi!
To bych jim rád řekl. Někteří si možná myslím, že jsem šílenec, blbec a kus hovna, ale vůbec mě neznají. Řekni mi to do obličeje a dám ti ránu, protože mě vůbec neznáš. Uznávám, že jsem byl zhulený a choval se jak idiot, ale to se občas stává, když se zhulíš.
EE: Přemýšlel jsi tam o tom? Jaký jsi, když chlastáš a hulíš?
Jo! A takhle to dál nejde. Chci se vrátit a dávat zase rozhovory, cokoliv, prostě otočit list a ukázat lidem, že jsem to nebyl úplně já. Oukej, šel jsem na premiéru a ožral se, ale lidi prostě dělají chyby. Podle toho ale nemůžeš soudit, jaký člověk je. Jasně, zapni si kameru a natoč nějaké záběry, jak někoho mlátím, tohle a tam to. Když se ožeru, tak mi nikdo nic nemůže říct, protože to nejsem já. Doufám, že jak se dostanu ven, tak budu moct ukázat lidem, kdo jsem. Někteří mě znají, ale někteří mě soudí jen podle toho, co viděli, nebo slyšeli a ani mě nepotkali.
AR: Víš, že jsem už deset let čistý, nepiju a neberu drogy a je to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy v životě udělal. Každý kdo pije, jako jsme my pili, tak je to furt to samé dokola. Až se dostaneš ven, drž se lidí, kteří nepijí, jako já s Erikem. Musíš se držet lidí, co dělají dobré věci.
Mluvil jsem tady s jedním týpkem a hodně mu toho řekl a poradil mi, že můžu chillovat s kámošema, ale měl bych se držet dál od všech těch věcí. Jsem typ člověka, který když kalí, tak do mrtva a to není zdravé. Četl jsem o všech těch cirhózách jater, no kurva.
EE: Není to dobré.
Jsem mladý a dostanu se přes to. Zase budu lítat ze schodů.
EE: Máme dobrou partu, až se dostaneš ven.
Super, už se těším!
EE: Taky se těším. Mimochodem tento rozhovor vychází společně s tvým Deathwish skatem, aby měl něco, až se dostaneš ven.
Na větší a lepší věci!
AR: Přesně tak!
EE: Těšíme se na tebe!
A Andrew, slyšel jsem jak postuješ mé fotky, fotky s mým jménem na čepici, to je pecka! Vážím si toho!
AR: Chci pro tebe to nejlepší, až se dostaneš ven. Chci, aby ses držel dál od pití a drog, protože tyhle sračky lidi akorát zabíjí. Mohl bys děckám, které k tobě vzhlížejí zachránit život. Jde to, věř mi!
Jo, na to se těším. Jen ti chci znovu moc poděkovat. Děkuju, že jste pro mě vyrobili ten skate. Vůbec jsem takovou podporu. Je to super.
EE: Nemáš zač. Budeš mít nějaké peníze, aby ses postavil zpátky na nohy. Dostaneš se ven a všechno bude v pohodě.
Děkuju! Děkuju! Děkuju!
EE: Tak jo, drž se tam! Brzy se ozvu.
AR: Uvidíme se Antwuane!
