Výsledky soutěže s distribucí Ambassadors!

Díky PRO modelu Tomáše Stejskala je aktuálně s Liškou nejvíc spojená distribuce Ambassadors, která vám přináší rozhovor zpoza mříží. Na základě několika dopisů vznikl rozhovor, který vám předkládáme. K tomu přidáváme i výsledky vánoční soutěže jako hrom. Dejte si rozhovor, Lišku můžete podpořit zakoupením PRO modelu a zasláním dopisu, který dostanete i s deskou a podívejte se jestli jste mezi třemi šťastlivci, co vyhráli desky Tomáš Stejskal PRO model, Chocolate PRO Alvarez, Sk8Mafia OG Logo a triko AYC!

Rozhovor doplněný o fotografie a Liškův BR4 part najdeš na www.ambassadors.eu.

Čau Liška!
Čau! Zdravím všechny kámoše i fans co za mnou stojej!

Vyřídíme! Jak vypadá teď tvůj běžnej den?
Můj běžnej den probíhá nějak tak, že je budíček v pět ráno, jdeme do jídelny na snídani na šestou. Najím se, pak hygiena a v sedm je sčítání lidu. Uklidí se cela a většinou si jdu tak na hoďku lehnout a podle nálady si pak čtu nebo píšu dopisy. Před jedenáctou do jídelny na oběd, pak si dám kafe a pak zase čtení, psaní nebo kreslení, nebo se hraje poker. Pak po čtvrtý odpoledne večeře, hodina cvičení a večerka v devět večer. Kdo chce kouká do půlnoci na telku, pak se vypne a konec. Když máš rozkoukanej film, tak je to fakt super. To je celodenní program a veškerá aktivita tady.

V tvým případu se v březnu zamítlo obnovení řízení. Sim tě co novýho se dělo a můžeš popsat tedy s čím konkrétně jsi k soudu šel?
Na konci března jsem měl soud o tom, jestli mi povolí obnovu řízení. Bohužel to soudkyně zamítla. Popravdě nechápu, že to vedla stejná soudkyně, navíc která neumí uznat svojí chybu. Šel jsem do toho s tím, že byl posudek soudního znalce o tom, co udělá 2,6 promile chlastu v krvi. To měl přesně pan poškozený v žíle a v tomhle stavu mě označil za pachatele. Pak se k tomu přiznala jiná osoba, která v tom figurovala a u soudu byla jako svědek. Po rozsudku 4,5 natvrdo, co padnul v říjnu 2014, se tahle osoba rozhodla že se přizná, jelikož ví že to na mě padlo křivě. Sepsali jsme žádost, plus jeho čestný prohlášení, že jako svědek lhal a že chce říct jak to opravdu bylo. Plus další čestný prohlášení svědků, ale paní soudkyně si moje svědky nepředvolala a všechno zamítla. Do tý doby jsem fakt věřil že pravda vyjde najevo, ale bohužel jí paní soudkyně nechtěla zjistit. Což mi přijde celkem smutný, protože zjistit pravdu je její práce a tu dělá špatně. Jenže s tím nikdo nic neudělá, ale nevzdávám to a chci psát až na ministerstvo spravedlnosti a bojovat prostě dál. Nikdy jsem se nevzdával a nikdy se vzdávat nebudu.

Co ostatní kolem tebe? Je to v pohodě? Nebo nějakej trabl?
Co se týče ostatních muklů, tak jsou tady různý lidi. Jsou tu takový, co si potřebujou něco dokazovat, hrajou si na ranaře. Pak jsou tu úplný trotlové, který těm silnějším dělaj sluhy aby se jim nic nestalo. Další jsou neponaučitelný blbci, co sedí, a pak jsou venku 2 měsíce a zase jdou zpátky do lochu. Většinou jsou to feťáci, venku si střelí do žíly a nevědí co dělají. Občas je mi jich líto, ale je to jejich problém. Další lidi jsou starší frajeři, co nadělali podvody a musí tu trčet. Tahle sorta je asi nejvíc v pohodě, neb mají mozek, venku děti, rodiny a jediný, co chtěli, jsou prachy. S těmahle lidma se tu celkem bavím. Jiných si moc nevšímám. To je asi to nejlepší, co tady člověk může dělat. Jet si to svoje a ostatní moc neřešit. Žádný problém jsem tu zatím neměl, ale lidi se tu perou tak jednou tejdně. Poslední bitva, která tu proběhla, byla kvůli cigáru, směšný. Každopádně to tu nijak v pohodě není, nebo aspoň v rámci možností. Na psychiku je to tu někdy dost těžký. Ale co tě nezabije, to tě posílí! Kriminál sice hodně vezme, ale taky dá. Naučíte se rozlišovat lidi a hlavně nikomu nevěřit. Což platí z velký části i venku.

Vypadá to, že tam bohužel ještě na nějakej ten dentýden zkejsneš. Máš v plánu něco, do čeho se vrhneš? Psaní, cvičení nebo nevím co?
Bohužel tu zkejsnu nejen na tejden, ale i měsíc. Ještě mě čeká soud za to „ujíždění“, kde je nejnižší sazba šest měsíců, což jsem dostal k těm padesáti čtyřem. Soudkyně uznala, že zátah na mě byl hodně špatně provedenej. Jeden policajt řekl, že jsem ho tím autem jen trochu šťouchnul a druhej zas, že jsem ho táhnul. Nic moc shoda a proti výsledkům jsem se odvolal já i státní zástupce. Soud mám v dubnu a když mi to nechají, tak do poloviny trestu  a do podmínečnýho propuštění zbývá dvacet pět měsíců. Vazba se započítává a už jsem tu 3 měsíce. Plány do čeho se pustím, tak to už mám, jen si to chci ještě nechat pro sebe. Samozřejmě píšu, cvičím, kreslím, hraju poker o známky, koukám na telku a čekám než mě zařadí do nějaký práce. Nastupuju navíc do kurzu angličtiny a ten je čtyřikrát týdně. Aspoň něco užitečnýho. Chce to mít pořád nějakej program, aby to utíkalo. Bejt celej den na baráku, to je fakt na psychiatrii.

Hele, když tak nad tím koumáš, je něco co bys udělal jinak, když jsi byl venku?
Určitě bych něco udělal jinak, asi každej udělal v životě nějakou blbost. Ale na druhou stranu z chyb se člověk učí a věci, kterých lituju, zas tolik není. Velká chyba byla poznat Roberta Pokornýho. A chybou bylo, že jsem se v osmnácti nesbalil a nevypadnul někam do ciziny. Holt co se dá dělat, čas nejde vrátit zpátky. Je potřeba se ponaučit z chyb a jít dál. Snažím se dívat jen do budoucnosti, minulost je pryč a nemá cenu se za ní ohlížet.

Myslíš, že je na base i něco dobrýho?

To je těžký říct. Něco málo tu dobrýho bude. Za prvé si uvědomíš svoje chyby a svoje chování k okolí. Vím, že jsem se někdy choval jako idiot. Za druhý poznáte lidi kolem sebe, se kterýma můžete do budoucna počítat a který za váma budou stát. To bych řekl, že je tu nejcennější. Za čtvrtý je to pro někoho i záchrana. Třeba pro feťáky, který by venku skončili a tady si odvyknou a můžou přemýšlet. Bohužel se z toho ne všichni dostanou a z ostatních se tu málo lidí ponaučí a většina z nich sedí pořád dokola.

O čem přemýšlíš víc? O sexu nebo o skejtování?
Nedá se říct, o čem tady přemýšlím nejvíc, je toho spousta. Sex se honí v hlavě hodně, to není o čem, držet celibát není zrovna můj styl. O skejtování přemýšlím hodně, protože mám skejt spojenej se všema kámošema, s cestováním, se závoděním, s chillováním. Chybí mi kámoši, rodina, holky, pláž, auto, moře, svoboda. Prostě všechno! Nad tím tu přemýšlím každičkej den. To je asi to největší utrpení, který se v base děje. Nicméně jsou horší věci, pořád jsem zdravej, mám spousty dobrejch lidí kolem, rodinu, co za mnou stojí, sponzory, co mě podpoří a nemám závazky vůči mojí rodině. Tím myslím třeba manželku s dítětem. Když vidím, kolik lidí se denně zabije v autě, a spoustu dalších tragédií, který se dějou, nemám si v podstatě na co stěžovat. V životě jsem si užíval každý den až do osudnýho dubna 2014. Stalo se to 8. 4. 2014. Zrovna dnes (po roce) mi přišly tvoje otázky na tenhle rozhovor. Až vylezu ven, budu si zase jen užívat a dělat, co mě baví a doufám, že to bude co nejdřív.

Vím, že to není úplně za dveřma, ale co myslíš, že uděláš jako první, až se dostaneš ven?
Půjdu se pořádně nažrat! Pak půjdu pozdravit rodinu i kámoše a následovat bude jebačka jak hovado! Na to se těšim. Pak určitě party, následuje smontování kompleta a půjdu dál podle svého plánu.

Co jídlo? Dá se to? A máš to jen třikrát denně, nebo i nějaká sváča? A roznos do cely nebo jídelna?
Jídlo je tady tragédie. Třikrát denně a ještě nejmíň. Za dobu co jsem tady, jsem zhubnul tři kila. Jídelna to jistí a k ní je mít dobrý nějaký prachy na účtě, aby člověk mohl zajít do kantýny. Nákupy jsou dvakrát tejdně, ale na prd je, že přijdou třeba dva litry a půlku ti hned strhnou. Nic moc.

Na co nejradši vzpomínáš jako skater?
Nejradši vzpomínám na ty nejlepší chvíle, co jsem zažil. Na jízdy, který zajedete a víte, že na vás nikdo nemá! To je asi nejlepší pocit na světě. Vzpomínky na trik, kterej uděláte a odjíždíte v perfektu. Na to, jak jste s kámošema, na to, jak si sednete do auta a projíždíte se noční Prahou. Na to, jak se válíte někde na pláži, na to, jak si jedete na Ramble v Barce a jen se projíždíte městem. Je toho strašně moc na vzpomínání a právě proto mám pro co žít! A nezlomí mě ani blbej kriminál. Je hodně lidí, co to neunesou a hoděj si tu mašli. Za tu dobu, co tu jsem, to udělali už dva. A to sem tu chvíli. Jeden si to hodil už co jsem byl na vazbě a druhej teď když jsem nastoupil trest. To je něco, co opravdu nechápu. Většinou jsou to lidi. který jsou křivě obviněný a prostě to nedaj. Jestli něco vím, tak jen to, že bych nikdy nechtěl bejt soudce.

Vyšel ti promodel, který asi poprvý dělám pro někoho, aniž by ho předtím viděl. A aspoň budeš mít venku nějakej cash, to se může hodit a mezi lidma budeš vidět i dál. Chceš něco k promodelu říct?
Ke svýmu promodelu bych chtěl spíš jen poděkovat tobě (Lang - autor rozhovoru) a Zdeňkovi z Ambassadors, že vás něco takovýho vůbec napadlo. Dál určitě lidem, co si ho koupí a tím mě i podpoří ve chvíli, kdy to asi potřebuju nejvíc. Velkej dík vám všem!

Děkovačka. Komu všemu?
Největší můj dík patří mojí rodině, která za mnou stojí. Pomáhají mi i přes ty strašný nervy, co se mnou musí mít. Dál kámošům, který za mnou stojí, myslím že nemusím jmenovat všechny, protože oni vědí, kdo z nich to je. Taky pár holkám, který mi píšou a pomáhají mi v týhle situaci. Taky tobě a Zdeňkovi i dalším sponzorům, který mi odmalička pomáhali a nezavrhli mě. Dál všem fanouškům, co za mnou stojí a koupili si nebo kupují moje promodely, ať už to byl ten první nebo ten poslední co letos vyšel. A v poslední řadě chci poděkovat životu za tu školu, kterou jsem dostal, protože všechno špatný je k něčemu dobrý.

Liška, díky a měj se fajn v rámci možností.
Taky moc děkuju, za vše a všem! Všichni se mějte fajn, užívejte si život! Je jen jeden! Díky, čau!

VÝSLEDKY SOUTĚŽE S AMBASSADORS.EU:

Ptali jsme se na nejširší trucky na skladě AMB.EU a je to šířka 6.5. Přehled trucků najdete na této stránce.

Deska Ambassadors Tomáš Stejskal PRO model:
Adam Rumlena, Varnsdorf

Deska Sk8Mafia OG Logo:
Martin Fišer, Uherské Hradiště

Deska Chocolate 20 Years Vincent Alvarez:
Lukáš Dymák, Hradec Králové

AYC triko dle vlastního výběru:
Ondřej Holovský, Litoměřice