Na Moravě se zas urodilo: David Řezníček
Vydáno: 09.10.2012Letošní mistrák nabídl divákům i pár neokoukaných skejtrů, kteří trošku pomáhali rozbortit zajetej stereotyp českých závodů. Jedním z nich byl i David Řezníček z Bruntálu. Na jeho late flip transfer při jedný z finálových jízd si jistě pamatujete, ne? Pojďme si na tohohle Moraváka trošku posvítit.

Můžeš se našim čtenářům trošku představit? Jediný, co o tobě vím, je, že seš z Moravy.
Většina lidí mi říká Řezy, mám devatenáct let, pocházím z malého moravského města Bruntál a na skejtu jezdím asi od roku 2004. V současnosti mě sponzorují Emotive skateboards a od nedávna mě taky podporuje brněnská firma na oblečení Meatfly.
Pálíte slivovici?
No, přímo u nás se zas tak moc nepálí, ale sem tam někdo tu svoji donese. Slivovice je moc dobrá! V naší partě se pije všechno, vypije se tady i hodně rumu, hehe.
Už kvůli tobě doufám, že ne pančovanýho. Z čeho dalšího máš rád pálenky?
Nejraději mám hrušku, ale dám si jakoukoliv.
To je správnej přístup. Jooooo, skateboarding… Jak moc je rozjetá skejtová scéna v tvým městě?
Skejtová scéna konkrétně tady u nás v Bruntále moc rozjetá není. Většinou skejtujeme ve dvou nebo ve třech, sem tam jezdíme v partě, ale jsou to zevláci, hehe . Dřív jsme měli takovej malej plechovej park a v té době nás jezdilo dost, pak nám ho zrušili a překážky odvezli. Tak se jezdilo dva roky u Billy, asi to všichni znáte z vlastní zkušenost. Streety tady v Bruntále moc nejsou, občas si svaříme rejla nebo bedýnku, ale vždycky nám to někdo zničí nebo ukradne. Předminulej rok nám Fiveramps postavili skatepark, ale za ty dva roky zas většina přestala jezdit.
A snažíte se skateboarding v rodným městě kultivovat? Stavba DIY nebo snaha situaci zlepšit přes úřady.
Jak tady nebylo kde jezdit, tak se nás vždycky pár sešlo a chodili jsme na úřad podávat nějaké návrhy a snažili se o vybudováni nového skateparku, což po dvou letech nakonec vyšlo. Je to dobrej park, vždycky si tady dobře zajezdím, ale teď nás jezdí fakt málo. A spíš než skejtovat u nás se snažíme jezdit co nejvíc pryč. Přes léto jsme se třeba ve čtyřech sbalili, vzal se gril, každej spacák a jezdili jsme po skateparcích. Vždycky jsme si někde ustlali, většinou se večer popíjela nějaká ta pálenka, takže usínání pod širým nebem nebyl vůbec problém. Takhle na cestách jsme trávili třeba týden nebo jen přes víkend. Pokaždé hodně velkej zážitek.
Spaní na punkáče se skejtem pod hlavou je vždycky velkej zážitek. Říkáš, že jste jezdili po parcích. Jseš spíš skateparkovej typ nebo jezdíš radši street? Co máš rád za triky?
Jezdím spíš skatepark, na streetu skejtuju taky, ale tady skoro žádné spoty nemáme, takže jsem spíš zvyklej na ten skatepark. Můj oblíbený trik je switch bigspin nebo heelflip, jinak mě na skejtu baví aj se jen tak projíždět. Oblíbené jezdce nemám, ale libí se mi třeba Bryan Herman, Boo Johnson, Grant Taylor nebo Nyjah Huston. Je jich hodně a z českých skejtrů mě nejvic baví asi Lukáš Daněk.


Otázka na tělo, Ramones nebo Wu-Tang Clan?
Ramones aj Wu tang, záleží na náladě. Jinak si poslechnu, co se mi líbí, ať je to punk nebo rap. Třeba taková klasika od Ramones Hey Ho Let´s Go mě baví nebo letos na Mystic Cupu koncert od Pipes and Pints byl hodně nářez.
Na mistráku ses docela blejsknul, ani mi nepřipadalo, že bys měl trému. Bylo to kalbou z předešlýho dne nebo seš na závody zvyklej?
Haha, kalba předešlej den byla docela vostrá. Závody mě baví dost, ale nějak je nehrotím, většinou se něco ubalí, takže tréma jde bokem. Buď to padne, nebo ne.
Z tvý jízdy mi v hlavě uvízl lateflip přes transfer. Dokázal bys teď čtenářům udělat takovej malej tricktip, vysvětlit, jak na tenhle trik?
Za celej trénik jsem ho nezkusil. Vzpomněl jsem si na něj až při jízdě a vrátil jsem ho. Jak na to? Prostě to zkoušet a časem to tam určitě padne. Každej na to musí přijít sám, chce to hlavně trpělivost. Já mám nohy stejně jako na ollie, zadní trochu víc na špičku, v popu se to musí vychytat a zadní nohou to ve správnou dobu kopnout. Ze začátku mi tam vůbec nešla zadní noha, ale sem tam sem tomu dál par pokusů, cpal tam nohy z každou cenu a postupem času jsem to začal vracet. Ze schodů jsem to ještě nezkoušel, jen transfer nebo na zemi.
V rozhovoru máš backside boardslide na poctivým railu, na kolikátej pokus jsi to udělal?
Boro jsme nafotili minulej rok, když jsme šli jentak něco zkusit udělat. Rail je tady v Bruntále u jedné střední školy, dával jsem to už dřív, takže to tak na pátej padlo bez problému.
Ten drop do nádrže vypadá hodně špinavě, to máme rádi.
Fotograf Jara Sijka přijel do Bruntálu s tím, že máme nafotit něco pro Meatfly. Tak nás napadla tady ta nádrž, je to spot pár kilometrů od mého města. Když jsme tam dojeli, zjistili jsme, že je povrch pojizdnej jen na jednom místě. Vrátil jsem pár flipů na banku a pak mě ostatní hecli do toho dropu. Odjel jsem to na druhej nebo na třetí.
A ten nosebonk?
Nosebonk je nafocený v Brně, jeli jsme tam zas pořídit nějaké fotky s Danem Kočířem. Do ulic se šlo až k večeru a tohle byl první spot, takže jsem se spíš jen snažil rozjezdit. Dělal jsem to několikrát, protože Jára měl trošku problém chytnout ten správnej moment, ale nakonec to vyfotil nejlíp. Hned nato začalo nejvíc pršet, takže smůla. Nezbylo nám nic než koupit pivka, ubalit a vyzkoušet štěstí druhý den. Jára si bohužel rozsekl loket, když zachraňoval můj skejt před vodou, smůla se nám lepila na paty a moc se toho nenafotilo.
Pokaždý to nevyjde, náš čas se krátí. O děkovačku na závěr tě neošidíme, prostor je tvůj…
Díky moc za rozhovor a díky těm, co si ho přečetli. Díky Meatfly za podporu a největší díky patří Emotive skateboards konkrétně Drobkovi a Zdeňkovi Rybárovi, kterej mě podporuje, jak jen to jde.

