Raichl a Mrváň o Red Bull Skate Arcade!

Karel Raichl a Braňo Mrváň jsou zatím naši jediní účastníci finále Red Bull Skate Arcade a oběma jsme položili stejné otázky. V případě, že ještě váháš o účasti v RBSA, tak neváhej, klikej, přečti si něco od samotných účastníků a jdi do toho!

Karel Raichl:

Jak těžký bylo se probojovat do finále na Stalinovi v roce 2014?
Zas tak těžký to nebylo. Vlastně stačilo jenom natočit všechny triky.

Popiš cestování do Španělska a jaká byla plaza pro světový finále?
Celej závod a věci okolo byly na tři dny, ale prodloužili jsme si pobyt na tejden. Red bull se o nás staral fakt nejlíp. Luxusní hotel, wakeboarding. pivka... Samotna plaza byla na nejvysšším místě Barcelony na hoře Tibidabo. Takže výhled na celý město, nádhera.

Co další riders, byla to těžká konkurence?
Bylo to nabitý! Skateři ze 16 zemí z celýho světa.

Jak vypadal samotný závod?
Závod se jel na jamy po čtyřech. Plaza byla streetová takže prakticky jen zídky, raily a schody. Braňovi utekl postup do finále o jedno místo. Já blbec si při tréninku udělal trochu kotník, takže sem skončil až patnáctej.

Rok 2016 a další Skate Arcade, jdeš do toho?
Bohužel ne, mám problémy s kolenem. Před tejdnem na FOTRovi sem si ho zas vyhodil, takže tomu musím dát nějakej čas...

Co by radil těm co akce chtějí zúčastnit? 
Ať do toho určitě jdou! Je to zajímavá zkušenost. Letos je finále v Brazílii. To už je sama o sobě výzva si myslím.

Braňo Mrváň:

Jak těžký bylo se probojovat do finále na Stalinovi v roce 2014?
Nebylo to vůbec těžký. Stačí dávat v kvaldě základy, aby si nasbíral nějaký body. Nejhorší sou ty co dělaj v kvalifikaci flip bs lip, zkoušej to 5 minut a nakonec to ani tak nedaj. Na Stalinoj sem si dával jen svoje klasiky na rejlech. Nic sem nehrotil. Bavilo me jezdt ten šikmej rail, protože předtím sem neměl moc přiležitostí na něm jezdit.

Popiš cestování do Španělska a jaká byla plaza pro světový finále?
Do Španělska sme cestovali letecky z Prahy. S Karlem Raichlem, Maxem Habancem a Kristianem Tomančíkem. Plaza nebyla nic extra, až na dvě mramorový zídky to byl klasickej park. Vyjímečná byla poloha, neb to bylo na nejvyšším místě v Barceloně u Tibidabo, kde je výhled na celý město. Takže tím se park proměnil na jeden ze nejluxusnějších ve vesmíru.

Co další riders, byla to těžká konkurence?
Byla. Kluci z Brazílie jsou šikovný. Ale bylo to spíš v takovým přátelským duchu, protože na světový finále se už nejelo o žádný věci, vítěz dostal jen plaketu, že byl první. Že prej tam byli všichni jako vítězové, takže nechtěli aby jsme se tam ještě pozabíjeli o nějaký prize money.

Jak vypadal samotný závod?
Jeli se jamy a moc se mi nedařilo. Nevím, už je to dávno

Rok 2016 a další Skate Arcade, jdeš do toho?
Nevím, možná to zkusím. Moc sem toho nenacestoval, takže bych jel někam na finále se podívat. Chci cestovat co nejvíc.

Co by radil těm co akce chtějí zúčastnit? 
Doporučil bych aby se nebáli a zkusili to. Já sem měl vůči tomu předsudky, že je to blbost natáčet a posílat takový lehký triky. Nakonec jsem to zkusil a vyplatilo se. A jsem nejvíc vděčnej, že sem se i díky ubohýmu frontside shove-itu dostal do Barcelony. Děkuju vám.