Průkopníci skejtu v Čechách se sešli v divadle Minor

Jednoho středečního večera zažilo divadlo Minor v Praze vskutku netradiční návštěvu. Místo kulis byl na podiu radius a na něm poskládané skejty z doby přímo prehistorické a z reakcí příchozích bylo jasné, že se už hodně dlouhou dobu neviděli. A všichni si přišli pokecat o tom jediným, co nás všechny spojuje. O skejtu.

Kdo byl v Meetfactory na křtu knihy Prkýnka na maso jsme uřízli, spojené s premiérou FOTRa a koncertem Vladimira 518, tak ví, jak to tam vypadalo. Luxusně. Barák praskal ve švech a tolik lidí na akci spojený se skejtem se horko těžko vidí. Tedy samá pozitiva až na to, že dorazivší průkopníci skejtu se v mumraji ani nenašli a o nějakém vzpomínkovém vyprávění nemohla být ani řeč. Prostě kalba jako řemen, známe to. Tím vznikla myšlenka uspořádat ještě jeden večer, kde se sejde elitní skejtová sestava a tak se i stalo.

Jednoho středečního večera se dostavily pilíře českýho skateboardingu a jako jsou Míra Bartoš, Honza Šik, Ivan „Zobák“ Pelikán, Honza Peterka, Zdeněk Pecháček, Petr Forman a další. Sestavu usměrňovala ke správnému vývoji večera Martina Overstreet a faktickými moderátory a průvodci večera byl Petr Forman a Zdeněk Pecháček. Mistr Pecháček byl také ten, kdo tento večer vymyslel.

První otázkou pro všechny byl samozřejmý dotaz, jak kdo kde kdy viděl prvního skejta. Strhla se zajímavá debata a vítězem oné pře byl Petr Koting, který na čemsi co se podobalo skejtu jezdil do tanečních už v roce 1969. A dalším datem byl rok 1976, kdy na skejta narazili bratři Formanové při návštěve svého otce, Miloše Formana, kde jinde než v USA. Poté se už začaly skejty pomalu ale jistě šířit po ČR a každý dal za své město nějakou tu historku k dobu. K zúčastněným městům v Minoru patřily Praha, Prachatice, Karlovy Vary, Plzeň a Liberec. A že bylo o čem vyprávět.

Hodně slov padlo na adresu legendární U-Rampy ne Strahově, kdy písmeno U vskutku mělo význam. Plošina žádná, vertu tam bylo skoro dva metry a nic, prostě jen hrana a za smrt. Tady cokoliv u kopingu, nebo spíš u hrany vertky, to byl téměř boj o život. Dalším radiusem na Stahově byl sololiltový skoro bank, ze kterého lezly hřebíky a jakýkoliv tělesný slide sliboval úbytek tkáně na těle skejtra. Zajímavá doba a pak si někdo stěžujte na podmínky.

Jednou z mnoha povedených historek byl zřejmě první obchodní záměr se skejty a to když pan Syrový na svém balkónu metr krát metr doslova na koleně odléval z hliníku trucky. V praxi to znamenalo roztavit hliník, nalít do formy a dále opracovat do funkčního trucku. Doma na balkóně? Neuvěřitelné.

Celým večerem provázely i digitalizované záběry, kterak mladí průkopníci skejtu pořádali první závody ve freestylu, ve slalomu, ve skoku do výšky a do dálky. A nutno dodat, že ten do dálky, ze skejta na skejta, tak to by se dalo přirovnat railu z víc jak deseti schodů. (s nadsázkou – pozn. red.) Samozřejmě co se pádů týče, nijak jsem se nedivil brnění některých ze skejtrů, to fakt muselo bolet.

Čas vymezený debatě utekl jako voda a těch historek tam bylo opravdu spousta. Celý večer byl natáčen na kameru pro další BU2R projekt spojený se začátky skateboardingu u nás, tak doufejme, že se něco z toho dostane na světlo boží. Mladších ročníků tam bylo jako šafránu a určitě je fajn něco vědět o základech, na kterých se teď vozíme. Vzdávám hold a smekám klobouk před všemi v sále a před všemi, co se na rozvoji skejtu u nás jakkoliv podíleli. Ať už jsou nebo nejsou mezi námi. Pořád jste frajeři! A nesmím zapomenout ani na dámy, které byly součástí toho všeho. Máte můj obdiv.

Odkazy:
Kniha "Prkýna na maso jsme uřízli" na Skaterockshop.cz
Kompletní fotogalerie na BU2R Facebook.com