Na návštěvě u Ricka Howarda a v Thrasheru na pokec

Skateboarding není čistě jen o ježdění a najdou se i takoví lidé, pro které je skateboarding denním chlebem. A nemluvím o pro riders. To je vaše budoucnost, a že vám jí přejeme. Spíš mluvíme o lidech, kteří sedí celý den v kanclu a jedou v byznysu. Jednou za čas je třeba od stolu vstát a vycestovat za parťákama na druhý straně emailu. A o tom je tento článek.

Veletrhů zaměřených na skateboarding není zas tolik a v Evropě se koná například v Berlíně Bright nebo v Mnichově ISPO. Obě akce jsme na našem webu provářeli poměrně často a fandové z ČR spíš zavítali na Bright v létě, kde lze potkat super stars, omrknout dema a nový produtky. Pro lidi z byznysu,  jde pak o místo setkání s lidmi, se kterými jsou běžně v kontaktu jen přes email a v drtivý většině řeší objednávky, faktury, dopravu a podobný věci, který koncového uživatele naštěstí nemusí vůbec zajímat. To, že jezdíš na skejtu a kupuješ si kola, desky, trucky, to je vlastně konec delšího procesu a na jeho začátku mohl být podobný veletrh jako je Bright.

Vyhlášený veletrh, kde najdeš největší koncentraci skate značek, co něco znamenají, to je putovní akce Agenda a především pak zastávka v Los Angeles. Kalifornie je doslova centrem dění skateboardingu a v LA, v San Diegu nebo v San Franciscu, sídlí většina velkých skate firem a distribucí. Chápu, že pro běžnýho uživatele je výlet do LA na Agendu celkem nesmysl. Ale něco jinýho je to pro dělníka skejtu, kterej nejezdí, neb má koleno v hnoji a skateboarding je pro něj téměř typická kancelářská činnost. A jelikož mám na hrbu Bones, Bones Bearings, Jessup, Theeve Trucks, Thrasher a další značky, bylo na čase zvednout kotvy a přesunout se do centra všeho dění. Do Kalifornie.

Cílem byla výše popsaná Agenda, což je spíš fashion show ale v případě LA s poctivou porcí skejtu navrch. Bylo super vidět novinky od Emerica shoes a pokecat s jejich týpkem přes byznys. Prohlídnout si novinky od Bones, dát řeč ohledně DGK a Donny Barleyho potkat ve stánku Plan B. Opravdu nevěděl, kdy vyjde True video. Kdo si pamatuje Dana Rogerse, který dle Bravíčka lámal dívčí srdce kdysi v Prachaticích, tak tento pán má nastarosti prodej v Asphalt Yacht Clubu. Nebo třeba omrknout Bro Style, novou značku Leo Romera. Impozantní byla prezentace od HUF a zároveň i kapku nechutná. Možná pamatujete z našeho Instagramu a vše najdete tady v galerii k Agendě. I ty desky Primitive jsou skutečně zlatý (a krásný). Zajímavý jsou boty Filament, nová značka, kterou založil Tim Gavin. Jinými slovy k vidění je toho spousta, a co z toho se objeví i u nás, to je běh na dlouhou trať. Přece jen tvrdit, že tyhle značky nemají nic jinýho na práci, než řešit byznys v ČR, to je velká blbost. Koukněte na mapu světa, najděte ČR a bude vám jasný jak „easy“ je zaujmout pozornost prodejem skate hardwaru oproti jiným zemím. Už jen třeba takový Los Angeles má na štorc 100 km, takže na otázku jednoho tamního lokála, jak je ČR velký, jsme odpověděli, že vzdálenost přes LA, to je jako z Prahy na hranice. Velmi se divil. Nezbývá než držet palce kancelářskejm, aby se zadařilo a český shopy mohly nabídnout věci, který známe spíš z videí na netu.

Dalším z partnerů, které bylo ctí i radostí navštívit je Crailtap. Zde je pod jednou střechou Girl, Chocolate, Royal a Lakai. Nás měl na starosti Jamie, a ten má na hrbu právě Girl, Chocolate a Royal. Kromě byznysu mu jde i prohlídka baráku a že je, co ukazovat. Byli jsme protaženi snad všemi místnostmi, co nějak se skejtem souvisí a tuhle v chodbě odněkud někam, proti nám vyšel Rick Howard osobně. Padla uvítací slova a z Ricka vylezlo, že má kořeny na Slovensku, konkrétně babičku a Bratislava, Praha, to jsou pro něj známé pojmy. Na jedné zdi jsme našli desky Girl popsané všemi možnými jazyky a skutečně na jedný z nich bylo i slovo „děvče“ místo girl. Tak teď aspoň víte proč. Jak by řekl místní, Rick je opravdu „nice guy“ a bylo mi ctí. Další kroky vedly do skladu, kde mají zaparkované skútry a kdo si pamatuje intro k Mouse videu z 1996, tak ví přesně o co jde. Fotky v galerii a odkaz na Mouse intro je tady.  Poslední kroky pak vedly do chrámu. Tím není nic menšího než indoor skatepark Crailtapu. Na svezení nebyl čas, ale jen tam stát a nasát atmošku stačilo. Plus samozřejmě polepit stikrou Skaterock rail a pak venku i lampu. Nezbytnost.

Další a poslední skate zastávkou bylo San Francisco, kde má své ústředí Thrasher Magazine osobně. Ceduli na ulici nečekejte, neb Thrasher spadá pod produkční společnost s jiným jménem. O nás se staral kolega z druhé strany emailů Rick a vyklubal se z něj lokál tělem i duší, který by San Francisco nevyměnil ani za nic. Po úvodním pokecu o místních trablech,  jako je třeba sucho, nebo trable s kapku odlišnějšími obyvateli SF, jsme se dostali i k jádru pudla a provedl nás skladem Thrasheru. Opět v galerii najdete obrázkovou dokumentaci. Naštěstí Thrasher funguje v ČR zhruba rok, tak snad nemáte o jejich produkty nouzi. Byli jsme provedeni i ústředím Thrasheru, kde vskutku Jake Phelpse nečekejte. Přeci jen Jake není úplně na kancelářskou činnost a jeho pozice je spíše být tváří Thrasheru. Místo toho se nám dostalo přijetí u Gwynned, což je šéfová celé firmy a jestli vás zajímá,  kdo je boss Thrasheru, tak je to právě tato dáma. Sympatická madam a když jsme řekl odkud jsme, hned nahodila že byla na muzikálu Once a že Irglová zpívá strašně. Nemůžu posoudit, ale Gwynned něco o ČR tuší.

Návštěvou Thrasheru by se dala skejtová cesta považovat za ukončenou, kontakty prohloubeny, nové navázány a po příletu domů opět nastala typická kancelářská činnost. Tak dalece vzdálená představě koncovýho uživatele o skateboardingu. Ale bez ní by svět skejtu nebyl, protože i ten potřebuje kancelářský krysy.