Skejty a Lopaty na Stalinu a povídání s Vojtou Všetičkou

Vydáno: 24.05.2023

Pro ty, kdo nezažili na vlastní oči, přinášíme report ze stalinský premiéry dokumentu Skejty a Lopaty, kterej má na svědomí Skate Word Better ve spolupráci s Českou televizí. Kromě promítání pěti-dílnýho dokumentu, popisujícího průběh stavby skateparku v Jižní Africe a zlý afterpárty, pod taktovkou Gunlocka, proběhl best trick contest na stalinský trojce. To vše a mnohem víc, v rozhovoru s Vojtou Všetičkou!

Nazdar Vojto! Tak jaká byla stalinská premiéra Skejty a Lopaty?
Zdar! No nejvíc!!! Cash 4 tricks na trojce uplně zabitej, Skejty a Lopaty pomalu až dojemný a nakonec Gunlock za DJ pultem...já nevim, to podle mě mluví samo za sebe, hehe. Kdo nebyl, může jen litovat!

Souhlas! Víc takovejch akcí! Skate Word Better už funguje nějakej ten pátek. Vzpomínám na premiéru videa Boys In Love, v Kasárnách Karlín, kdy jsem se o projektu dozvěděl vůbec poprvé. Kdy celá iniciativa vznikla a kolik podobnejch projektů už máte s partou na svědomí?

Je to tak, SWB už tu chvíli řádí. Celý to začal Martin Loužecký jako univerzitní projekt v rámci magisterskýho diplomu, kterej studoval v Kodani. To je tušim rok 2019. Od tý doby má SWB na kontě stavbu tří skateparků v Africe - 2 v Mozambiku a jeden v Zambii a různejch větších či menších akcí na podporu svý hlavní činnosti nepočítaně.

Na premiéře videa probíhala dobročinná sbírka, kde lidi mohli donést starý skejtový komponenty, z kterejch se později dělali sety pro děcka z Afriky. Můžou lidi podpořit Skate World Better i jinou cestou?

Určite můžou! Nejjednodušši je zajít na náš eshop www.skateworldbetter.shop. Tam čeká spousta různejch produktů - skejty, trička, mikiny - o jejichž design se postaral náš Art Director Kuba Karlík, kterýmu chci touhle cestou vzdát hold! Nejen proto, že žeru jeho práci, ale hlavně pro jeho nadšení, který je nakažlivý a nabíjí! Každopádně, peníze za nákup veškerýho merche podpoří realizaci našich projektů přímo v Africe. Neni to ovšem jediná cesta podpory, protože stále platí, že má-li doma někdo starý skejty, trucky nebo kolečka, tak stačí napsat na náš instagram @skateworldbetter, kde domluvíme předávku a tvůj starej gear vezmem s sebou do Afriky, kde ho čeká novej život!

Jen tak dál! Projekt Skejty a Lopaty podpořila Česká Televize a formou pětidílnýho dokumentu ho vysílá na stránkách ivysílání. Jakým způsobem se člověku naskytne taková super spolupráce?

Přesně tak. Kdokoliv nestihl premošku na sta, si může v klídku pustit celou věc na www.ivysilani.cz. Ve zkratce je tomu tak kvůli networkingu - tvojí kamošku hrozně baví, co Skate World Better dělá a říká si "Hmm, muj kluk je vlastně produkční v ČT" a tak domluví meeting a už se to nabaluje, vymyslíte koncept, v rámci projektu pak točíš a točíš o 106, vrátíš se, seznámíš se s nejlepsim střihačem a rok na tom intenzivně makáte, až to nakonec pustíš ČT, a ta řekne "pecka! Trochu to doladíme a můžeme s tím ven!". Tak zhruba takhle to mohlo bejt, hehe.

A výsledek stojí za to! Je vyhlídka na to, že by ČT podpořila i další projekty?

To jsme rádi! Pokud vim, tak nic domluvenýho zatim nemáme, ale co neni může bejt, haha. Každopádně další projekty jsou už na spadnutí a rozhodně budeme dokumentovat i je. Takže další promítání je jen otazkou času!

Už teď se nemůžu dočkat! Kromě projektů v Zambii nebo Africe, máte s Martinem a zbytkem Bonidee za sebou fůru realizací i na území Český republiky. Kromě skvělejch skateparků, jako třeba Satalice nebo Čakovice, jste se podíleli na rekultivaci podchodů na vltavský, z kterejch se díky skateboardingu stala bezpečná místa. Chystáte se na další projekty, který přetvoří veřejnej prostor a budou prospěšný, podobně jako V7?

Diky, že ceníš co děláme! Vážíme si toho. Každopádně, Vltavská je speciál. Tam je ten efekt rekultivace veřejnýho prostoru zdaleka největší. U/U studio to skvěle navrhlo a my jsme moc rádi, že jsme mohli být těmi, kdo ty projekty realizoval. Když se ptáš na podobný počiny v budoucnosti, tak řeknu jen, že na Vltavský je ještě jeden podchod v žalostným stavu... tak uvidíme co přinese čas, hehe. Jinak ta motivace je stejná vždy a všude a tak doufáme, že se nám podaří oživit i jiná místa napříč Českou Republikou, na kterejch momentálně pracujeme, jako Jeneč, Chodov nebo Plzeň. Je se na co těšit!

Když je řeč o projektu v Plzni, před nedávnem internetem kolovala zpráva, že realizaci bude dělat sama Pessertive Crew, což se nakonec ukázalo jako aprílovej žertík, na kterej jsem já sám do našeho nedávnýho rozhovoru věřil. Vaše projekty jsou typický svojí nevšedností a otevřeností. Necháte Plzeňáky do projektu zasáhnout a začlenit nějaký ty DIY prvky, kterýma je parta tak vyhlášená?

Jop, řek bych, že tím Kuba Karlík (pozn. Kuba je součástí Pessertive Crew) nachytal většinu lidí v ČR podle mě, hahah. Nicméně stavíme to my. A v tom je vlastně skrytá odpověď na tvojí otázku. My ty parky "pouze" stavíme. Neprojektujeme je, což v praxi znamená, že čas na to zasahovat do projektu je ve chvíli, kdy to maj na stole projektanti. U/Učka jsou v tomhle ovšem skvělý a ze zkušenosti vim, že projekty kreslí na základě podnětů, který nejdřív nasbíraj od lokálních komunit. Čistě proto, aby místním skejtrům postavili to, po čem nejvíc touží, což je prostě super! Zároveň ještě ale dodám, že Pessertiváci si postavili ten svuj slappy plácek a v projektu, co stavíme v Plzni je taky slappíčko. Má svý rozměry a normálně bychom ho tam postavili tak, jak je na papíře, ale bavil jsem se o tom s Jirkou Kotalem z U/U studia a domluvili jsme se, že cinknu klukům z Pessertive a postavíme jim přesně takový slappy, jaký jim bude nejvíc vyhovovat.

To je ta správná cesta, kterou by se měl řídit každej zhotovitel skateparku i jeho studio a na vlastní kůži vim, že tomu tak v minulosti v Česku vždycky nebylo… Jirka Kotal a parta z U/U dělaj super věc a pevně věřim, že za jejich pomoci by se Praha v horizontu let, mohla dostat na stejnou úroveň jako třeba Kodaň nebo Innsbruck, kde se skejtový prvky, nebo celý skateparky běžně začleňují do architektonickejch návrhů po celým městě. Podobnej projekt se v rámci soutěže o Evropské město kultury rozjel v Budějovicích, kde na zaběhlej skejtovej spot U/U nainstalovalo několik skejtovejch prvků. Pomáhala Bonidie i s tímhle projektem?

Nene, tohle jsme nedělali my. Postaral se o to Václav Hník se svoji firmou Eisen, který má na svědomí mimo jiné třeba novou Plechárnu. Nicméně, v rámci Bonidee s ním často spolupracujeme. Připravuje nám některé zámečnické prvky do skateparků, mobiliář a podobně. Mimo tohle vyrábí Václav také nábytek na míru, ale dřív skejtoval a skejtová scéna mu je pořád blízká a tím pádem je s ním super spolupráce.

Zpátky ke Skejtum a Lopatám. Dokument ukazuje, že se věci v Africe dělaj dost na punk a každej den je malý překvapení. Někdy v lepším, někdy v horším. Existujou historky, který stojí za zmínku a kamery je nezachytily?

No jasně, pár takovejch se najde. Kdybych měl vybrat jednu z těch horších, tak to bude tahle: Celá stavba v Zambii se vlastně odehrávala za covidu, což na seznam rizik, který sebou tyhle projekty nesou, přineslo další nepříjemnej bod. Naneštěstí se jednomu z dobrovolníků, co na projekt dorazil, začalo asi druhej tejden projektu dělat blbě. První myšlenka byla malárie, která se naštěstí nepotvrdila. To ho uklidnilo a tak si řekl, že pohoda, že to přechodí. Chvíli se zdálo, že bude ok, jenže pak se začal zhoršovat, až došlo na testy na covid, který samozřejmě vyšly pozitivně. Takže šel borec do izolace, ale netrvalo dlouho a bylo jasný, že musí do špitálu. Jenže to on z nevysvětlitelnejch důvodů absolutně odmítal. Byl to týpek z Kalifornie, kterýho sebou vzal jeden zkušenej builder, kterej se za něj zaručil a ten ho nakonec skoro násilím narval do auta s tim, že ho odveze do Lusaky (hlavního města) do nemocnice - asi 600 km. Aby to nebylo tak jednoduchý, tak jim asi v půlce cesty upadlo kolo od auta. No, abych to zkrátil, nakonec ho do tý nemocnice dostal, on se tam uzdravil a všechno dobře dopadlo, ale rozhodně to dokresluje, že tyhle projekty rozhodně nejsou žádná legrace a je fakt důležitý dobře znát lidi, který tam s sebou bereš.

Tomu se říká komplikace se vším všudy. Kromě komplikací, jako třeba problémy s dodávkou materiálu, je ve videu vidět velká pohostinnost místních, nebo pro nás absurdně nízký ceny, který určitě spadají do kategorie překvapení příjemnějších. Jaký další radosti (kromě dokončení projektu a radosti na tvářích lokálních děcek), takovej projekt dokáže nabídnout?

Velmi nerad bych tady čtenáře mystifikoval - já osobně sice jsem součástí SWB, nicméně na žádným z afrických projektů jsem fyzicky nebyl… zatím! Proto odpovědi na tyhle otázky můžu leda tak zprostředkovat. Každopádně těch radostí je spousta, primárně vědomí toho, že děláš něco absolutně smysluplnýho je samo o sobě pocit k nezaplacení. Ale mimo to samozřejmě návštěva míst a koutů světa, který jsou úplně dechberoucí a zároveň poznání tý daný země skrze to, že tam něco stavíš je uplně na jiným levelu než běžná turistika. Samozřejmě i to, že se pak o celou věc můžeš podělit s lidma tady a třeba je inspirovat k tomu nebát se a jít si za svým. To všechno jsou radosti a jak říkám, v jejich výčtu bych mohl pokračovat dál a dál.

Super Vojto, díky za prima rozhovor! Víc už nebudem vyzrazovat a každej, kdo to čte povinně nabíhat na stránky ivysilani, protože to rozhodně stojí za to! Přeju hodně zdaru a fůry skvělejch projektů, ať už u nás, nebo ve světě! Pokud máš nějakou myšlenku, přání, nebo třeba citát od oblíbenýho básníka ze 14. století na závěr, sem s tím!

Hahah, taky díky moc! Teď když nad tim přemejšlim, tak vlastně mám! Charles Bukowski: "Svět patří těm, co se neposerou" Ten miluju, hahah. Tak pís.