Skatepart Kuby Páva není jen o skateboardingu

Jsou chvíle, kdy se potkají dva stejně naladěný lidi a na první dobrou si sednou. To je přesně případ, když se Bob Bausner potkal s Kubou Pávem. Původně mělo jít o jednorázovou akci, která ale přerostla v něco mnohem většího a dá se s klidem říct, že tahle dvojka ještě společně neřekla poslední slovo.

V úvodu nebudeme nic hluboce rozebírat, protože bychom prozradili všechno, co vám kluci moc rádi poví sami. Snad jen to, že se potkal šikovnej skejtr se šikovným kameramanem a namísto jedný komerční odpolední session vzniklo společný dílo, ze kterýho je cítit poctivá láska ke všemu, co kluci dělají.

Ahoj Kubo. Bob nám prozradil, že part vzniknul tak trochu náhodou. Na počátku se prý měl točit jen welcome trik pro Skatelocal, ale nakonec se točilo dál, až z toho vzniknul part.

Ahoj, jojo přesně tak. Natáčení welcome triku s Bobem bylo super i přes to, že se nám nepodařilo natočit co jsme chtěli. Totálně jsem si odrazil obě paty a nemohl jsem dál jezdit, ale vzhledem k tomu, že celej den panovala super atmoška a byla prdel, tak jsme se domlouvali, že půjdeme určitě něco dotočit. Ale co, kdy, jak, to nikdo nevěděl.

Ty jsi na nějakou dobu zmizel ze skate světa a loni jsi se zase objevil na scéně a jako bys nikdy nepřestal jezdit.

Nóó, to je prostě věc, která se mi stávala celej skejtovej život. Většinou to bylo spojený se zraněním, převážně s kolenem, který mě zlobí už od třinácti let. Myslím, že je to třeba po čtvrtý, co jsem takhle zmizel ze scény, pak se znovu vrátil, rozjezdil a pak znovu zmizel. Není to něco, co jsem dělal schválně, nebo něco co bych chtěl. Prostě se to tak dělo a moc jsem netušil proč. Zpětně už to celý chápu a každá ta pauza byla přínosem. Všechno špatný je k něčemu dobrý. Ale je fakt, že po tý poslední pauze, která byla nejdelší ze všech, už jsem myslel, že nikdy nezačnu jezdit naplno jako dřív. To se změnilo s nápadem učit na skejtu mladou generaci, potřeboval jsem se nějak dostat ze systému, a předávání zkušeností ze skejtu a učení mlaďasů se zdálo jako ideální volba. S každym dnem stráveným na skejtu jsem začal objevovat, že to tam pořád někde je a že láska ke skateboardingu je fakt na celej život, s tím se nedá skončit.

Na skladbě "Am I dead?" jste se podíleli s Bobem společně. Ty hraješ na kytaru už delší dobu, jak jste se dali dohromady skrz muziku?

To, že je Bob muzikant, jsem se dozvěděl cca před rokem, kdy jsem narazil na pár jeho songů a přišlo mi to originální a zajímavý. Myslím, že už tehdy jsme si psali, že spolu něco vytvoříme, ale reálně k tomu došlo až teď s tím partem, kterej vychazí. Bob mě poprosil, jestli mu nahraju kytarovou linku do rozdělaný písničky, kterou měl přiravenou, a tím to celý začalo.

Točení netrvalo moc dlouho a nakonec to přerušilo zranění kotníku. Ty jsi měl už spoty vybraný, že jste chodili na jistotu nebo to bylo namátkou?

Trvalo to cca dva až tři měsíce. První měsíc točení byl takovej nejaktivnější, ale byl to spíš měsíc hojení odražených pat. Snažili sme se vybírat low impact spoty, protože představa skákání čehokoliv nepřicházela v úvahu. Druhej měsíc už to trochu šlo, ale zase nebylo tolik času kvůli závodům, exhibicím, skate kempům atd. Většinu spotů jsme vybírali za chodu a postupně jsme chtěli přidávat. Bohužel radost z toho, že můžu jezdit zase naplno vydržela sotva dva tejdny, než sem si v Toužimi na otevíračce skateparku dal mordor životní kotník.

Měl jsi v plánu ještě nějaký další věci nebo byl trik, který se ti nepodařilo odjet? Něco ve smyslu, co se nepovedlo, a rád by ses na místo vrátil a trik dal? A naopak, padlo třeba něco, u čeho jsi měl tušení, že se budeš trápit a ono to přišlo samo extra hladce?

Měl jsem v plánu natočit plnohodnotnej street part a vydat ze sebe maximum, to mi bohužel tělo neumožnilo, takže zůstala spousta triků, co bych chtěl odjet. A popravdě, nic nepřišlo úplně hladce, na streetu je to úplně o nečem jiným a u většiny triků sem se pěkně nadřel.

Mluvíš kameramanovi do točení a máš nějakou svoji vizi, jak by měl být trik natočený nebo to necháváš na něm a každý si děláte to svoje?

Hele ani moc né. Občas třeba cejtim, že by trik mohl vypadat dobře odtud nebo tamhle z toho úhlu možná líp, ale převážně to nechávám na Bobovi. Má na to oko, je šikovný. 

Bude po zimě nějaký pokračování, kdy budete dotáčet resty a začnete tím další společnou spolupráci?

Doufám že jo! Všechno bude záležet na tom jak se bude hojit kotník a jestli bude energie. Ale když to pujde, tak naplno!

Bobe, natočit video, sestříhat video, udělat k videu hudbu, k tomu už chybí jenom to, aby jsi ve videu rovnou i skejtoval.

Haha, původně jsem měl trošku v plánu, že bych si tam udělal jeden, dva, tři triky, ale nevyšlo to. Umím prd a hlavně když točíš, tak není čas na tebe. Bylo by to hezký, takže to asi udělám na svůj další part, kdy zastanu všechno, takovej Ferda Mravenec.

Jak jste se dali s Kubou dohromady? Oslovil tě sám ohledně natáčení, znali jste se už z dřívějška přes muziku nebo to bylo úplně jinak?

Věděli jsme o sobě, že existujeme, zase tak velká scéna tu není, ale vlastně za to může Honza Malý. Ten dal na mě kontakt Tomíku Markovi a ten mě poprosil, jestli bych Kubovi nenatočil jeden trik, jakože welcome do Skatelocal. S Kubou jsme se potkali, jiskra dala jiskru a my si padli do oka, a to jak lidsky, skejtově, hudebně, esotericky, kosmicky a mělo to super vibe, že když jsme udělali ten jeden trik, myslím, že to byla středa (welcome trik měl vyjít v pondělí), tak my jsme šli potom každej další den točit, že jsme v pondělí měli asi pět natočenejch triků, tak jsme si řekli, že půjdeme ještě a pak to vydáme a pak znovu, až z toho byly dva měsíce a stopku nám dalo až Kubovo zranění.

Skladba "Am I dead?" vznikla jako obyč písnička pro tebe a do videa šla potom, že tam sedla nebo byla cíleně do videa stvořená?

Vůbec to zazačátku do videa myšlený nebylo. Jednou už jsem dělal Honzovi Malýmu hudbu do videa z jeho haly, bylo to dobrý a tak jsem si řekl, že si do videí budu dávat vlastní hudbu. No a jak už jsem říkal, jak jsme měli s Kubou tu pětidenní jiskru a točili jsme denně, tak se jednou stavil u mě doma na Kladně, kde mám svý studijko a jelikož jsem věděl, že hraje, tak mě napadlo, že by mohl do jednoho mýho hotovýho tracku nahrát kytarovou linku. Nebylo to ani nijak strojený, ale šlo spíš o takovou improvizaci a jelikož je Kuba na kytaru kouzelník, šlo to samo. Potom jsme ještě společně dělali master a tu písničku musí Kuba dneska už nenávidět, i když ji určitě miluje. Já mu za to hrozně děkuju, že jsme se dali takhle dohromady a zároveň se mu chci omluvit, že jsem do písničky použil i jeho slova, který mi říkal do telefonu a já si ho přitom nahrával. Já jsem hudebně takovej melancholicko-apokalypticko-depresivní tak Kuba do toho vnesl takovej kalifornskej vibe a ten song svým sluníčkem rozzářil.

Jak si zmínil, doma máš svoje vlastní nahrávací studio. Obsahuje všechno, co potřebuješ a je těžký si něco takovýho vybudovat sám? Kolik taková sranda spolkne času a peněz?

Jo, mám, je to spíš takový domácí studio než profesionální. Udělal jsem si ho během Covidu, kdy jsem koukal na dokument o Dr. Dre, tak jsem si řekl, že chci taky svoje studio, protože hudbu dělám tak nějak celej život. Hrál jsem i v pár kapelách a ze všech, který jsem založil, tak mě vykopli, tak jsem řekl, že už na to kašlu a budu si to všechno dělat sám. Ne teda že by mě vykopli, že ni neumím, ale je těžký skloubit mojí práci kameramana s pravidelnýma zkouškama. Se studiem jsem vlastně skoro pořád na začátku a určitě tam nemám všechno, co bych potřeboval. Nemám moc hardwaru (kompresory, limitery, ekvalizéry...), ale na to, abych si dal dohromady, to co potřebuju, to stačí. Mám pár elektrických kytar, klávesy, tři basy, ukulele, akustický kytary, zvukovou budku na vokály, kterou mi udělal kámoš a kterou teď teda moc nevyužívám. Ale kdyby si někdo chtěl nahrát vokály, tak u mě není problém. Časově je to hodně náročnej koníček, protože se běžně stává, že k tomu po obědě usedneš a najednou zjistíš, že je noc. Co se peněz týče, stojí to taky dost, přesný sumy netuším, ale dá se to asi přirovnat k ojetý Audině. Není to levnej koníček, ale určitě v tom nejsem za miliony. Jinak svoji muziku si celou dělám sám až na bicí, který řeším Logic programem v PC. Bubny by byly asi super, ale trvalo by roky, než bych se na to něco naučil. Takže jestli to bude číst nějakej bubeník, může to brát jako nenápadnou nabídku na společný hraní nebo klidně spolupráci, tomu se rozhodně nebráním.

Jak se ti s Kubou točilo? Byla tam nějaká potřeba ho motivovat nebo hecovat?

Nechci, aby to znělo jako nějaký klišé, ale musím říct, že je to člověk, se kterým se mi dělalo za celou tu mojí kameramanskou kariéru nejlíp. Rozhodně ho nemusím do ničeho nutit ani hecovat, protože má v sobě tolik energie, že kdyby se to dalo nějak převádět, tak nepotřebujeme žádný elektrárny a mohl by klidně napájet celou planetu. Naopak jsem ho spíš musel trochu brzdit, protože už by asi nechodil. Má hroznou tendenci jít do toho i přes zranění a je tak zapálenej, že jsem ho musel klidnit, navrhovat pauzy od točení, rozmlouvat velký spoty, za což mi pak zpětně i poděkoval. Nejsme nejmladší a ty zranění už nejsou taková sranda, jako třeba jeho nynější kotník, kterej už ho trápí pár měsíců. Celkově dávám za spolupráci s Kubou jedenáct bodů z deseti.

Doufám, že se lidem bude skladba i video líbit. Skladbu o celou mojí tvorbu si můžou poslechnout na všech možných platformách jako jsou Spotify, Youtube a checknout mě na Instagramu nebo třeba Facebooku.