Element video “Peace” je velkým trikovým překvapením - recenze

Vydáno: 23.10.2018
Jak již zmínil team rider Evan Smith při posezení v Nine Club, existuje mnoho důvodů, že firma Element má něco do sebe. Vedle kvalitního oblečení je to právě silný team, který se nedávno představil v novém full-length video projektu s názvem “Peace”. Náš redaktor Daniel Dujsík se po zhlédnutí oficiální premiéry v Manchesteru rozhodl přinést pár svých poznatků pro ty, kteří ještě stále váhají, jestli zmáčknout tlačítko play. Pojďme na to.

 

Text: Daniel Dujsík

 



 

Od posledního full-length Element videa Future Nature uběhlo dlouhých 6 let. Píše se rok 2018 a je na světě další kousek nesoucí mírumilovný název “Peace”. To je od 16. října dostupné ke koupi na iTunes. S jistotou můžu říct, že se zapíše do historie těch videí, na které se rád kouknu s nadšením znova. A myslím, že i ostatní. Deset dolarů za tento videoprojekt určitě stojí.

 

Celou story otevírá pouhopouhý jeden trik Masona Silvy na mega rušné ulici. Není nač čekat a protahovat to. Jde se rovnou na věc, a to se mi líbí. Nejde tedy o úplně klasické intro, na které jste zvyklí. Člověk si okamžitě udělá obrázek, jaké bude video po trikové stránce. Jo, bude to bomba! Tato scéna navazuje na pop and speed mastera Brandona Westgata, který se v partě Element zabydlel před třemi lety, kdy odešel od dlouholetého sponzora Zoo York. Úvodní part je ideální punkovou nakopávačkou. Přeskoky přes road gapy a raily v obrovské rychlosti jsou jeho a člověk si jen říká “Jak se tam ten kluk sakra dostal?!”. Jeho ollie přes rail do smrtelného banku si vysloužilo i místo na titulní straně Thrasher Magazine. Za mě ideální začátek.

 

 

Poté nastupuje na řadu vždy usměvavý vintage boy Tyson Peterson. Jeho skateboarding by se dal popsat jediným dvouslovím - board control. Vyhledává doslova nesmyslné raily a níže přiložené screeny jsou tomu dokonalou ukázkou (fs hurricane výtrh a backside 50-50 grind, který vrátil během letošního King of the Road).

 

 

Člověk se ani nenadá a je tu další pecka, tentokrát v podobě partu afroboye Nassima Guamaze. Ten prosviští před objektivem takovou rychlostí, že nestihnete ani postřehnout všechny triky, které udělal. A ne jen tak ledajaké. Bomba za bombou a to nejen z velkých schodů si tvou zaslouží pozornost.

 

 

Dominick Walker, víceméně nový přírůstek teamu, dostal prostor ukázat se v tom nejlepším světle. Zvlášť proto, že ještě žádný full part nevydal. Každý ví, že to v nohách má a to taky dokázal. O videopart se dělí s jeho kámošem a hvězdou Nyjah Hustonem, vedle kterého se ani trochu nazahanbil. Frontside 5-0 na double kinku nebo flip do všeho mu problém nedělá. Dočkali jsme se i záběru 50-50 grindu na křivém railu známého z titulky Thrasheru. Nyjahovi patří opět a zase respekt. Vrátil dvě NBD na El Toro (bs smith a nollie bs 50-50) a vpodstatě celé video je enbídíčkama protkané.

 

 

 

Nikdy jsem Nickovi Garciovi nevěnoval tolik pozornosti a to je nejspíš škoda. Ten byl pro mě velkým překvapením. Pro své kousky si vybírá neobvyklé spoty, především ditche a banky, a člověk nikdy neví, co očekávat. Nejvíc mi utkvěl v hlavě bs boardslide na stejném railu, kde dělal Domo grind. Tohle zkrátka nechceš zkoušet. A o last tricku ani nemluvě, damn!

 

Po něm se tempo zpomalilo, ovšem level triků zdaleka neklesl. Z větší části slowmo část patří Ethan Loyovi a byl k tomu taky pádný důvod. Po celou dobu jsem jen koukal bez jediného nádechu. Klobouk dolů za všechno. Netřeba více slov.

 

 

Element má i bowlového tahouna létajícího do nebes a to nejen jednoho - Greyson Fletcher a Tom Schaar, který se po devíti letech sponzoringu dočkal na začátku tohoto roku promodelu desky. Ti jsou v radiusech a prostorem nad nimi doslova jako doma. Za mě ale u Greysona stále žádné novinky, takže tuhle nudnou část vždy přeskakuju.

 

 

Technika by ve videu neměla chybět. O tu se důstojně postarala dvojka Julian Davidson a Dennis Durrant. Tady nečekejte žádnou magořinu, ale berte to spíše jako příjemnou kratší vsuvku. Není to ale něco, na co bych se potřeboval dívat každý den a na co si za nějakou dobu lidi vzpomenou.

 

 

Kreativita, nepředvídatelnost a všestrannost. Tyto slova popisují skatera jménem Jaakko Ojanen a kdo sleduje Instagram, určitě na tohoto rychlonohého blázínka nejednou narazil. Jeho part mě dostal bezpochyby nejvíce ze všech. Natas spin pop shuvit do bs lipslidu to fakie, blunt do zatáčky 270 out a další. Jo, z těchto nesmyslů mi jde hlava kolem. Tomu se říká talent. Po dvou předchozích partech doslova otočil karty zpět k lepšímu.

 

 

Následující pohodová sekce patří Madars Apseovi. Kvůli klidné kytarové brnkačce připomínající hudbu Latinské Ameriky je až přehnaně nudný, což je velká škoda, protože trikově to nuda zdaleka není. Jeho NBD na barcelonských vlnkách s přeskokem přes rail vám určitě utkví v paměti tak jako mě. Na ten si počkejte.

 

 

 

Po ospalém partu jsem potřeboval více energie a taky že přišla. Evan Smith oheň zase rozpálil, ostatně jako vždy. Udělal vše možné i nemožné a part mě bavil na celé čáře. A to nejsem jeho vášnivý fanoušek. Vše odsejpalo jak má, ať už díky hudbě tak ježdění. Za jeho tři poslední triky, jako například wallie do nekonečna, mu patří highfive.

 

 

Dostáváme se k závěru celé show. A hádejte na koho jsme zapomněli. Ano, přesně na toho frajera, který se nám objevil na úplném začátku - Masona Silvu. Na toho jsem se mega těšil. Vždy mě bavil ať už svým stylem tak trikama a byl jsem zvědavý co předvede. Abych řekl pravdu, nečekal jsem, že bude mít last part, ale po tom, co jsem ho dokoukal, jsem si řekl, že mu patří i oprávněně. Trochu mě zaskočila hodně přísná hudba, ale na tu jsem si rychle zvykl. Libuje si ve fakie a tak udělá jakékoliv jeho variace kdekoliv. Vpodstatě jde o jeden velký banger a závěrečná tečka na dortu mě posadila na prdel, protože popírá fyzikální zákony. Zkuste si alespoň představit, že ten trik děláte v myšlenkách. Ani tam se vám nepovede.

 

 

Jak tomu bývá zvykem, na konec se píše závěrečné hodnocení. Tento článek je pouze můj subjektivní názor, proto se raději na video koukněte a posuďte sami. Třeba se v něčem shodneme.

 

Snímek “Peace” jako celek je díky práci Jona Minera a dalších kameramanů skvěle zpracovaný. Dobrá a chytlavá hudba je pro mě důležitou součástí videí, ovšem tady jsem se jí nedočkal. Má to svůj určitý nádech, který mě tolik nezaujal, ale když jsem čeknul video podruhé, potřetí, tak už to bylo lepší a zvykl jsem si na ni. Trikově je to velká bomba plná překvapení a sakra silnému Element teamu patří klobouk dolů! Díky tomuto videoprojektu jsem začal na značku nahlížet trochu jinak. A co na to říkáte vy?