Rozhovor Tomáš Javůrek: Svejma věcma dávám situacím z mýho prostředí vlastní pravdu
Vydáno: 24.08.2017Tomáše Javůrka a jeho skateboarding asi není třeba příliš představovat. Naopak to, co dělá Tom mimo skateboarding, nebo lépe řečeno k čemu ho skateboarding inspiruje, si zaslouží hodně prostoru. Umění inspirovaný skateboardingem je globální buzzword, kterej ale v našich luzích a hájích dokáže realizovat málokdo. A v kvalitě a přesahu, jaký mají Javorovy věci, to u nás neumí skoro nikdo. Lidé čtěte!
Tak tady není co vysvětlovat...skateboarding je víc real, než jakýkoli náboženství.
Začneme obligátně - jakou techniku používáš nejradši?
Odjakživa upřednostňuju kresbu. To je prostě základ a člověk v tom není ničím vázanej. Žádný namáčení štětce, míchání barev, nechávání pláten uschnout. Ale jak lze vidět, používám různý techniky. Hlavně akryly, spreje, fixy a stejkačky. A samozřejmě v závislosti na zvolený technice se to pak všechno odráží do celku. Jinými slovy: já neurčuju....vede mě technika, kterou právě používám. Baví mě to. Nechávám se. Stále se hledám...sem kurva mladej kluk.
Skejťáci na krev - ukazuje to, jak věci jako olympiáda negativně ovlivňujou vztahy, když se prostě z půvedních feláků stanou rivalové...
Tvůj styl malby je poměrně specifickej a neokoukanej. Jak ses k němu dopracoval? Je něco nebo někdo, kdo tě v něm inspiroval?
No insirovalo....to snad ani ne....scénu samozřejmě sleduju, ale k tomu svýmu projevu se člověk dostane svou cestou. Já třeba špatně vidím, tramvaje pravidelně dobíhám, jelikož číslo zaostřim až v momentě, kdy mi to skoro ujíždí, tím pádem mám celkem u prdele detaily. Příliš je neřešim, když kreslim koně začínám u ocasu, nebo prostě tam, kde mi to přijde v tu chvíi nejzajímavější. Nechávám se vést. Nemám rád pravidla, jsem dost sobeckej ve svý práci. Dělám to totiž jen sám pro sebe. Je mi jedno jestli se to někomu bude líbit. Jde mi pouze o vlastní posun a celej ten proces kterym si při tom projdu.
Kájovo utrpení - zachycuje tři fáze Kájova utrpení hned potom, co si na Fotrovi urval koleno
Skejťácká soudržnost, tohle je skutečně něco, co nám můžou všechny hokejky a kopačky závidět. V patnácti jsem mohl s baťůžkem projíždět reublikou, seznamovat se s lidma, mít kde přespat a celkově osobně růst. Jenom díky tomu, že jsme měli tu společnou věc.....skejtbording.
Tohle je Máneska, těch šest zlomenejch skejtů znamená šest let strávenejch na týhle adrese, když bychom se dívali z pravýho dolního rohu, tak ty dinosauři znamenaj něco jako všední starosti. Skejťák kterej před nima jakože prchá, to mám být já, kde díky skejtu a všemu co k tomu patří (již zmíněná skejťácká soudržnost atd.) nachází v 67ičce úplně novou rodinu úžasnejch lidí a neuvěřitelnýho prostředí, de fakto cíl cesty, kterej značí ten trilobit...ps: CSRZNCBZ a ZGPRBERBJ byly hesla na wifinu na téže adrese....
Ty dinosauři tady, co symbolizujou ty problémy, před kterejma skejťák utíká (ujíždí)... co jsou tví dinosauři?
Jsou to vždy jakýsi symboly. V případě třeba těch vrat, tak tam maj představovat stereotypy. Je to vždy dle situace, ale dinosaury jako takový používám hodně, už od mala jsem je skečoval...právě z tech kresbiček vycházím.
Tady máme Kártmena, když přišel v pondělí z Mysticu...
Taky se zdá, že ti velkou inspirací ti byl Karel Zeman s jeho Cestou do pravěku a ta symbolika trilobita obecně, co?
Cesta do pravěku je pro mě naprosto zásadní. Je v tom spousta skrytejch významů a co hlavně - miluju to atmo. Ty záběry umocněný kurevsky dokonalým soundtrackem od E.F.Buriana. Kája Zemanů samozřejmě dýp in má hárt.
Sbor před kostelem
A co máš s Honzou Husem?
Tak Jan Hus je pro mě především ucebnicovej příklad vzdoru. Tudíž i pro mě nejvýznamnější postavou našich dějin. Navíc byl upalen 6.7. ,takže ano skrytá spojitost s Máneskou tam opět je.Ono vlastně poslední roky všechno co dělám má nějakou symboliku s Máneskou. Je to takovéj můj dlouhodobější koncept.
Young hus, oblíbená postava + ke všemu symbolika k datu 6.7.
Školy máš?
Jako malej jsem stále navštěvoval nějaký kurzy, na střední jsem pak studoval sklo a nakonec ještě fakultu umění a designu v Ústí. Tam jsem se však dlouho neohřál a jsem rád. Mnohem víc si myslím, ze mě posunula moje vlastní tvorba po domácku, než co jsem musel dělat na škole. Považuji se za nestudovanýho.
Nedávno bylo 6.7., tak jsem k hlaváku přinesl matraci vytvořenou přímo pro Honzu Husa , mimochodem modelkou před matrací je má drahá máti
Pohybuješ se nějak víc v "umělecký scéně"? Jakože mezi těma lidma?
Neřekl bych, že se pohybuju na nějaký scéně. Samozřejmě to neustále sleduju, ale poněkud postrádám fyzickej kontakt s tímhle prostředím. Za těch 6 let na mánesce jsem se obklopil úžasnou partou. Ale tuhle svoji činnost nemám defakto s kým konzultovat. To je asi ta nejdůležitější věc, kterou od dob studia umění postrádám, jelikož v tehdejším kolektivu jsem vlastně neřešil nic jinýho.
Jim Greco
Vypadá to, že spousta tvejch věcí je nějakej momentální okamžik, kterej by asi většina lidí spíš jednoduše vyfotila. Vyhovujou ti spíš tyhle momentky, nebo máš i věci, na kterých si dělal dlouho?
Jak kdy. Jsem schopnej přijít k plátnu a rozjet úplnej freestyle. Ale i v tom pak začnu chytat nějaký opěrný body a vytvořím nakonec třeba něco konkrétního. Zároveň i tvořím situace který se v mým prostředí staly a dávám jim svoji pravdu. Většinou to ještě zasadím do nějakýho příběhu. A věcí, který promejšlím dlouho skutečně mnoho není. Žiju okamžikem.
Měl si někdy (nebo ještě máš) se živit uměním, nebo skejtem, nebo skejtem a uměním zároveň?
Nikdy. Jak prkno tak malování a vlastně všechny aktivity který člověk má rád, by neměl dělat pro prachy. Tím si to vlastně úplně zkazíš. Neříkám, když to prostě děláš dobře, peníze z toho máš a umožňuje ti to posouvat se. Ale nesmíš dělat to, co je ti nepříjemný. Měnit styl pro někoho, přizpůsobovat se zakázce, brát kšefty který ti přijdou úplně ubohý, nebo třeba na skejtu jezdit exibice který tě nebaví a dělat proste to co nechceš. V tom co ve skutečnosti tak miluješ člověk něco začne dělat, protože ho to nutí udělat. ..něco namalovat, složit písničku atd... Prvotní impuls nejsou peníze....a když je do toho na sílu napumpuješ, tak vznikaj lidi jako Justin Bieber, jelikož už to není o umu, ale o tom marketingu. Takže budu-li se někdy uměním živit, tak jedině svou vlastní volnou tvorbou, nebo zakázkama, který budu morálně schvalovat.
Máš tady nějaký malůvky Dylana a Greca. Já jsem tě tipoval vždycky spíš na Louieho Barlettu, když jsem koukal na tvoje skejtování...
Oba dva zmíněný neuvěřitelně cením. S Barlettou jsem prostřednictvím VHSek defakto vyrůstal. I jeho styl se do mě samozřejmě dost podepsal. Vždycky mě bavil ten přesah skejtbordingu, kterej ti prkno umožňuje. Nemusíš dodržovat žádný vzorce,můžeš do toho dat osobitej přístup a najednou ten se ten skejtbording stává velice zajímavým.
Už si rozumíte se Stalinem?
V tom budu vždycky trochu plavat. Já ty trojky prostě pořád objíždim a spíš si užívám ten kontakt kol s mramorem.Taky bych rád zdůraznil, že se nejedná o žádné hejt, ale pouze o moji reflexi toho místa s notnou dávkou nadsázky.
Pokud tě Javorovy obrazy oslovily, sleduj jeho Instagramovej účet
