Roman Lišivka | „Métronome Noir“ rozhovor
Vydáno: 30.01.2021Jak už asi každý postřehl, před několika dny vyšel nový part Romana Lišivky, který zase obletěl svět. K vydání partu pro Club de sport Métronome jsme chtěli dát dohromady taky krátký rozhovor, ale jelikož už kluci měli přislíbené kompletní vydání partu spolu s rozhovorem pod Quartersnacks.com, domluvili jsme se, že vám alespoň zprostředkujeme jeho překlad.
Text v původním znění na Quartersnacks.com, redakčně upraveno.
Pamatuješ si, jaký byly tvoje začátky se sponzorama? A od koho jsi dostával desky, než jsi začal jezdit za Primitive?
První free desku jsem dostal z lokálního skateshopu Eastar, za kterej jsem nějakou dobu jezdil. Díky tomu jsem pak taky začal dostávat věci od éS. V roce 2006 jsem pak jezdil za Eina Skateboards – tam jsme spolu s dalšíma kámošema měli desku „Slav edition“ s našima jménama (pozn. redakce: spolu s Matějem Haklem a Maťo Pavlačičem). V roce 2008 pak kámoši založili svoji značku Foomo, kde jsem dostal desku s mým jménem, ale technicky to úplně promodel nebyl – co se týká dostávání platu, atd. Byla to lokální značka a chtěl jsem klukům pomoct. Po odstěhování do Prahy jsem pak začal jezdit za Impalla.
Kdy jsi začal jezdit na Stalinu a jaký to bylo cestovat tam ze Slovenska?
No, pořádně jsem tam začal jezdit asi až potom, co jsem se přestěhoval do Prahy. Předtím jsem byl na Stalinu párkrát, vždycky ale jen na pár dnů. Byla to totiž celkem výzva se tam dostat – cesta vlakem mi trvala 9 hodin. Takže jsem většinou jel přes noc a vzbudil se v Praze. Možná to zní v pohodě, pokud jedeš s kámošema, tak jo, ale jinak to zas tak super to není – jedeš fakt dlouho, spousta zastávek a ve starým nepohodlným vlaku. Ale určitě si nestěžuju – každej trip stál za to. Stalin je perfektní místo – kolem je spousta parků, skvělej výhled na Prahu a má v sobě i kus historie. Do dneška jsem neskejtoval na lepším místě, který by nabízelo tolik možností a byla tam tak super atmosféra.
Jaký bylo poprvý skejtovat v Barceloně?
Do Barcelony jsem se chtěl vždycky podívat, asi jako všichni skejtři, protože o tom všude slyšíš. Byl jsem docela mladej, když jsem tam byl poprvý. To mi bylo asi 16. Znal jsem spoustu spotů z videí, takže jsem trochu věděl, co můžu čekat. Úplně jsem si to město zamiloval. Všude, kam ses podíval, byl nějakej spot – nezáleží, kudy půjdeš, prostě nějakej spot objevíš. Je to prostě perfektní kombinace všeho – můžeš obdivovat skvělou architekturu, nepředstavitelný spoty z mramoru; furt svítí a k tomu středozemní kuchyně.
Navštívil jsi už USA? Jaký to bylo tam skejtovat?
Jojo, už jsem tam byl několikrát. Několikrát jsem byl na západě, ale i na východním pobřeží jsem už párkrát byl – tam mě to hodně bavilo. Líbí se mi ty rozdíly. Celkově je fajn vidět tu skate scénu. Už od mala to byl vždycky sen, podívat se na ty známý spoty z videí a zaskejtovat si tam. Teď tam můžu vyrazit a skejtovat na spotech s lidma, na který jsem koukal ve videích.
Kde teď vůbec bydlíš a jak vypadá tvůj běžnej den?
V současný době bydlím už rok v Barceloně. Našel jsem si svoje bydlení pár měsíců před pandemií. Pak jsme měli tři měsíce lockdown, což hodně změnilo moje dny a celkově i návyky – odstartoval jsem to přestáním s kouřením. Celkově se mi to hodně mění podle cestování. Ale vždycky mám rád rána – v klidu se vzbudím, udělám si snídani. Pak si dám čaj a pokecáme s kámošema – takhle to mám každej den. Potom jdu skejtovat. Většinou jsem celej den venku, buď skejtuju, jsem s kámošema, nebo jdeme na pláž nebo jen tak objevovat město. Ale každej den je trochu jinej. Vnímám to, že každej den je novej začátek, takže do toho skočím na plno a snažím se užít den na maximum.
S kým nejčastěji skejtuješ?
Poslední dobou jsem hodně točil všude možně po městě, takže to mám radši, když je nás míň. Jinak často skejtuju hlavně s jedním kámošem z Brazílie, jdeme na nějakou plazu, kde se potkáme s dalšíma kámošema – nikdy nevíš koho potkáš. Vlastně, skoro vždycky se s někým známým potkám.
Proč jste založili značku Club de sport Métronome?
Úplně bych tomu neříkal značka. Říkáme tomu „Sports Club“, protože chystáme různý projekty – hodně z nich nebude úplně něco, co by normální značka dělala. Začali jsme asi hlavně kvůli tomu, že jsme chtěli mít nějaký vlastní projekt, kde budeme moct rozhodovat o kreativě a přijít s něčím originálním – s něčím, co bude odrážet naše estetický vnímání světa.
Používáte hodně fotek z evropské historie a uměleckých děl. Co tím chcete říct?
Myslím, že čím seš starší a čím víc cestuješ, tím víc začneš vnímat všechno umění a architekturu, která se váže na historii Evropy. Cestování a život v Evropě není jenom o skejtování, ale taky o dozvídání se věcí o kulturním a estetickým odkazu. Tohle chce Métronome odrážet.
Nějaký děkovačky?
Díky Quartersnacks za příležitost ke zveřejnění „Métronome Noir“. Taky chci poděkovat rodině a kámošům. Shotout všem, kdo milují skejtování, a taky všem, kteří zůstávájí věrní svým hodnotám! A taky shoutout mně za to, že jsem vždycky real!
