Kenny Anderson: "Nejhlavnější je si uvědomit, že skutečně máme kontrolu nad svými životy."
Vydáno: 19.03.2019Při pohledu na nestárnoucí skejtovou legendu Kenny Andersona zjistíte, že jde o člověka vyrovnaného a plného pozitivizmu. V tomto ohledu není ani třeba zmiňovat jeho doslova učebnicový bs tailslide. Kde bere takový klid na duši a jak se vypořádává se stresem, co mu pomohlo při léčení přetržených vazů, jak vnímá sebe a svět kolem sebe nebo jaké to je býti veganem na teamovém skate tripu? Na tyto i další otázky odpoví v rozhovoru, který se nedávno objevil ve Free Skate Magazine. O interview se postaral talentovaný freelance kameraman Sirus F Gahan.
Photography: Sam Ashley
Interview: Sirus F Gahan
Překlad: Daniel Dujsík
Právě máš za sebou týden strávený v Británii, Co tě sem přivedlo? Nebylo to kvůli skejtu, že ne?
Kenny Anderson: Jde o veganský festival Vevulution, který se konal právě v UK. Pozvali organizaci s názvem "Eat, Dring Vegan", který je z Los Angeles. Já jsem byl jeden z jejich zástupců, kteří měli proslov na jejich stagi ha ha.
Mluvil jsi o své osobní zkušenosti a nebo jsi jim přišel dělat spíše promo?
Byla to moje vlastní zkušenost a završilo to Q & A. Nakonec jsme se dostali k povídání o mě jako skejťákovi, hlavně teda spíš o vědomí a mysli.
Dostal jsi nějaké divné otázky?
Ani ne. Všechno se týkalo většinou mě jako skejťákovi, o tom jaké to je být na rostlinné stravě a co to znamená. Jeden člověk se mě ptal, jaké to je mít vlastní produkt ve skateboardingu a tak, takže jsem mohl mluvit o své botě, která vyšla a na které zrovna pracuju. Takže v podstatě o mém životě.
Nechci se moc vyptávat na veganství, protože to pro nevegany může být suché a nudné. Ale přece jenom mám pár otázek (omlouvám se za nevegany). Dokážu si představit, jaké to asi je být veganem na skejtovém tripu. Jak to děláš ty? To se vždy sám odtrhneš od party?
Teď už je to o dost jednodušší, protože cestuju hlavně s Converse teamem, kde je několik veganů. Ale běžně si už nějakou dobu dělám před každým tripem průzkum, abych věděl, kam jedu. Pak se prostě vytratím a dělám si svoje. Což je zároveň fajn, protože poznám města, kde jsem už dříve byl, úplně z jiného úhlu. Zajdu si do které restaurace chci, dostanu se do částí, kde jsem ještě nebyl, najdu nějaké spoty a podobně. Je to fajn.
Aspoň zažiješ nová dobrodružství.
Přesně tak! Je super, že už můžu jíst s ostatními, ale zároveň mě baví chodit a podnikat věci sám. Má to něco do sebe.
Takže kluci z Converse Cons jsou vegani. Začalo to všechno díky tomu triku z "Purple" videa?
To ne. Začalo to po cestě do Koreje. Vyplynulo to z konverzace s Mike Andersonem o tom, jak je v LA sucho. To nás zavedlo k dalším otázkám a zároveň k tomu Mike víceméně už směřoval dříve. A taky byl můj roommate, takže jsme posedávali a bavili se o různých věcech, které nás inspirují.
To je cool.
A u toho noseslide nollie flipu out byl i Aaron Herrington. Pár kluků se hecovalo, že jestli ten trik odjedu, tak budou tři dny vegani. Najednou se to zvrhlo v to, že budou všichni vegany po celý zbytek tripu, aby mě trochu nakopli. Což je vtipné, protože mě to navnadí mnohem víc než cokoliv jiného. No a pak jsem to vrátil. Proto jsem pak zvedl ruce nahoru. Neradoval jsem se za sebe, ale za ostatní, protože asi 80% naši crew bude jíst rostlinnou stravu po zbytek výletu. Tak to začalo u Aarona a už je tomu dva roky.
On ani nepije?
Tak tak, je vegan a je střízlivý. Dost jsme se o tom bavili a řešili to spolu. Nebylo to tak, že jsem mu řekl: "Udělám trik a můžeš být veganem". Dostal se do toho bodu, kdy to chtěl v životě sám změnit. A nejde jen o jídlo, ale i o stres a dýchání, celkově upřednostňování sebe samého, víš? A stravování do toho spadá taky. Od té doby jsou momenty, kdy občas někdo něco takového při zkoušení triku zahlásí, ale je to prdel. Byl jsem třeba na Girl a Chocolate tripu s Mike Moem a Sean Maltem a stalo se to stejné. Odjel jsem trik a oni byli vegany po zbytek tripu. Sice jen dva dny, ale chápeš. Už se to celkem chytlo.
To jo, ale udrží se jich to vůbec? Ben Reamers mi říkal, že by do toho jednou šel, ale stejně by to nedodržel a jedl by po večerech Big Macy, ha ha.
Vzpomínám, že někteří cheatovali, což je vtipné, protože mi to je stejně úplně fuk. Jde spíš o ten koncept a diskuzi, ke kterému to vede. I pár jídel pro mě znamená hodně.
Už jsi to tady předtím zmínil, že veganství je především o rostlinné stravě, ale stojí za tím i velký nadhled a povědomí o svém životě jako celku. Mít dobré pochopení o sobě samém a taky o ostatních lidech, je to tak?
Přesně tak. Je to jak jsem říkal o sobě nebo Aaronovi. Můj přechod byl více o tom, že jsem nechtěl ubližovat zvířatům, celkově ničit životní prostředí, což je fajn, víš co. Jsem tady, jím tak a tak, snažím se co nejvíc pomáhat, zatímco bojuju s vlastním stresem. Můžeš být vegan a pomáhat zvířatům, ale to není všechno. Beru to spíše jako spojení se zvířaty, se zemí a se sebou samým - vše v jednom. Když máš v hlavě teorii, že jsme všichni jeden celek, tak je mnohem jednodušší dělat v životě věci, které jsou s těmito hodnotami spojené.
Kdy jsi přišel na to, že je vše propojené?
Je to stav vyššího vědomí, našich činech a jejich důsledcích. Zvlášť od doby, kdy mám děti, přemýšlím nad tím, že kdybychom se o tom více učili, o našich činnostech, odkud pochází naše jídlo nebo i o nákupu oblečení, kde a jak bylo vyrobeno, tak by většina z nás neudělala stejná rozhodnutí. A když jo, tak okej. Nejsem tady od toho, abych lidi soudil, protože každý člověk je sám svým tvůrcem.
Protože jsi ten, který to má pod kontrolou.
Přesně! A já se dostal do bodu, kdy vědomě nebudu ubližovat zemi, zvířatům a sám sobě. Pak si uvědomíš, kolik stresu a negativní energie nebo jídla, které jíš, tě může ovlivnit. Když ti na sobě a na ostatních záleží, tak začneš hledat lepší možnosti a zároveň se těch špatných věcí budeš snažit zbavit. Když mi má něco ublížit, tak to bude jedině skateboarding, rána od nějakého magora, dopravní nehoda, prostě něco, co ovlivnit nedokážu. To je to nejhlavnější - uvědomit si, že skutečně máme kontrolu nad našimi životy. Některé to nezajímá a neřeší to, ale to je jejich věc.
Pamatuju si, jak se s tebou můj spolubydlící Jamie (Platt) cca před rokem setkal. Zrovna se dostával ze zranění nohy a v té době jsem nechápal, proč se chtěl spojit zrovna s tebou ohledně nějakých tipů týkajících se zdraví. Bylo to proto, že jsi sdílel na socials info ohledně léčení tvého kotníku. Můžeš o tom říct něco víc?
Měl jsem několik přetržených vazů v kotníku a koleni. Tak jsem šel na kontrolu k třem sportovním doktorům a všichni tři mi řekli, že potřebuju podstoupit operaci nebo přestat skejtovat. Jeden z nich se dokonce stará o atlety v LA (The Kings, Lakers a tak), tak si říkáš, že to je asi hodně vážné. Pak jsem narazil na jednoho "přírodního" lékaře, zašel za ním, ten mi udělal ultrazvuk, podíval se na rentgenové snímky a řekl mi, že viděl daleko horší případy, a že by se to dalo vyřešit přírodní cestou. Tak jsem do toho šel. Ta metoda se jmenuje PRP, kdy ti odeberou krev, aplikují ti plazmu bohatou na destičky do postižené tkáně a nepřidávají žádné umělé látky. Urychlí to ten proces hojení. Není to žádný kouzelný lektvar. Jak zvládám stres? Piju? Co bych měl jíst? To co dáváme do svého těla a mysli ovlivňuje naše buňky. Tak jsem se o to více začal zajímat, zkoumat buněčnou strukturu a jak naše tělo funguje. V té době už jsem jedl zdravě, ale během léčení jsem se do toho více ponořil, začal upřednostňovat sebe a mé zdraví a šel do toho na tisíc procent.
Prostě all in.
Myslím, že každý skater by souhlasil, že do léčení nedáváme sto procent. Vyléčíme se tak, jak je třeba, abychom se mohli aspoň zase projet a pak už zase normálně skejtuješ. Tak jsem dopadl po 30 letech skejtování - můj kotník je na rozpadnutí. Zvrtl jsem si ho hodněkrát a nikdy se o to tolik nestaral. Ale po nějakém čase jsem o sebe začal více dbát, abych byl zdravý a fresh. Po 7 měsících jsem mohl zase jezdit a od té doby se cítím stokrát lépe než jak jsem se cítil posledních 10 let.
To je psycho!
Natočil jsem video, jak mi doktor dává snímek kolene. Postnul jsem to na Instagram a stručně napsal co se stalo něco ve smyslu "Ahoj, jestli je tu někdo, kdo zvažuje operaci a má na výběr 3 - 4 možnosti, tak jsem byl schopný uzdravit se přirozenou cestou - dýchaním, meditací a stravou. Jestli máte nějaké otázky, dejte mi vědět." Odložil jsem mobil a šel spát. Ráno se probudím a tam 100 zpráv, 200 zpráv, 300 zpráv během dvou/tří týdnů. To byl úlet, protože některé otázky byly o koleni, některé o veganství, meditaci, dýchání nebo depresi - věci, o kterých jsem vůbec nemluvil. Ať už to byly děcka, lidi kolem 20, 30, 40, 50, lidi měli různé otázky, o kterých chtějí mluvit nebo na které hledají odpověď . To mi otevřelo oči. Myslím, že na takové věci nemáme moc čas, protože na nás působí stres a tak. Neříkám, že já stres nikdy nemám a krásně si proplouvám světem, ale dostal jsem se do bodu, kdy můžu věci uchytit mnohem lépe. Uzdravil jsem se i mentálně.
A to vše vyplynulo z toho, že jsi tomu dal čas, řádně se uzdravil, měl čas na přemýšlení a pochopil jsi jak léčit své tělo?
To se vrací k tvé původní otázce. Nejde jen o rostlinou stravu. Když se sebou skutečně spojíš, upřednostníš svoji zdravotní stránku a budeš se o sebe starat, tak tě to pak vede k tomu jídlu a stravě. Když ti na tobě záleží, začneš cpát do své pusy zdravé věci.
Jasný, to dává smysl.
Jak tě teda větší povědomí a pochopení vlastního já ovlivňuje na skejtu? Když jsme byli natáčet v Londýně, byl tam starý nasraný chlápek, který se s tebou chtěl hádat, držel pěst u obličeje a říkal, ať tu neskejtuješ. To bylo mega stresující i pro mě! Vypadalo, že si dáváš před každým pokusem na čas.
Někteří se tím stresem živí. Když za mnou přišel, strčil do mě a nastavil na mě ruku, tak jsem vzal skejta, dal mu ho k obličeji a hned dal ruku zpátky. Po několika dalších pokusech jsem byl nesvůj, ale viděl jsem, že se třepe i on. Pak za mnou zase přišel těsně ke mně, tak jsem mu řekl ať dýchá "Uklidni se, pohoda, nadechni se." Díky tomu jsem měl čas soustředit se na dýchání při každém pokusu a nakonec trik padl do čtyř pěti pokusů. Byl to pro mě takový test. Takže není to tak, že na mě stres neplatí, ale jde o to, jak jsi schopný se s ním poprat a jak daleko to necháš dojít. Abych dostal mysl, tam kde v daném okamžiku potřebuju, mi pomáhají základní dýchací techniky
Jednoduché dýchání, jako jak?
Hluboký nádech a výdech, soustředit se jen na dýchání.. na to, jak jde dovnitř a ven a cirkuluje skrz tvé tělo. Pak otevřeš oči a je to jako "teď je tu trik, jde se na věc!" Je šílené o tom takhle mluvit haha.
To jo, ale já viděl, jak se to stalo a že to funguje!
Ty jsi u toho byl, ale pro někoho, kdo tohle čte, je to jiné, protože tam v ten moment nebyl. Není to jen o vrácení triku. Nechci, abych měl v sobě stres. Tady je to právě o tom propojení s druhým člověkem, který jde ke mně. Proto jsem mu řekl, aby se zklidnil a dýchal. Možná to nebylo kvůli tomu, ale uklidnil se, vzal do ruky mobil a pomalu odešel pryč.
Fakt že odešel!
Už na nás dál neútočil. Tak či onak, energie tam proběhla, oba jsme se dali do pohody, on odešel, my odjeli triky a taky odešli. Naučil jsem se jednu věc. Nemusíš chodit do školy, nemusíš chodit meditovat na vrchol hory, ani to nemusí trvat hodinu. Stačí si sednout klidně na 30 sekund, minutu, to je jedno jak dlouho, a přemýšlet o životě, přítomnosti a současných momentech. Každý z těch okamžiků ti může ublížit nebo naopak pomoct.
A pak vrátíš trik, jak jednoduché.
Jo jo, pak vrátíš všechno, co chceš ha ha.
Jaký máš názor na paradigma jógy maminek? Mají různé principy, ale potencionálně jen na pohled a estetiku.
Upřímně nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale jestli je to krok kupředu a k pomoci jeho nebo jejího života jakýmkoliv způsobem, ať už je to trend či něco co není z hloubi vnitřního já.. to je prostě život. Musíme mít něco, co nám pomůže se do toho ponořit. Z maminky se klidně po roce může stát instruktorka jógy. Takže za mě, jestli je to pro tvé dobro, pro zvířata nebo zemi jako takovou, jsem pro.
To je dobrý pohled na věc. Způsob, jak šířit pozitivní energii.
Nikdy nevíš. Někteří můžou mít ve svém životě hodně problémů a jsou obklopeni negativitou, ale mají taky ty momenty pozitivní, které je inspirují. Efekt sněhové koule funguje. Chceš být souzen za to, co děláš? Zvlášť když se snažíš něco zlepšit. Pokud mě někdo chce odsuzovat, tak nedovolím, aby mě to ovlivnilo, když je to krok vpřed.
