Dan Drehobl: Mít cukrovku je jako jet v manuálu.
Vydáno: 14.09.2017Drehobla neuvidíš v na Street League, The Berrics nebo na X-Games Real Street. Přesto je to jeden z mých nejoblíbenějších riderů všech dob. Jeho schopnost mít v piči všechny trendy, kterých se kolem něj za jeho profi kariéru přehnalo spousta, to všechno posuvá ještě o level výš.
Proto když vyšlo extrémně dlouhý Chrome Ball interview s ním, neváhal jsem ani minutu a udělal z toho lehce zkrácenou verzi, kde se dozvíte mimo jiné jestli Dan furt kouří cigára, co znamená ta věc s cukrovkou v napisu článku, jestli budou mít Krooked nový video nebo jak to vypadá s Freedumb airlines.
Čau Dane, začneme zlehka: pořád skejtuješ bez ponožek? Kdy sis porvé všimnul, že jejich nošení pro tebe znamená záruku toho, že se rozsekáš a kdy si je nosil při skejtování naposledy?
(smích) Hele začal jsem zase nosit ponožky asi před patnácti lety. Dřív jsem měl prostě pocit, že s ponožkama nemám prostě tak dobrej boardfeel, jako když jsem je měl na sobě. Tak jsem to vyřešil tak, že jsem začal prostě nosit tenčí boty. Myslím, že jsem začal zase nosit ponožky, když jsem odešel od Emericy k Vansu. Teď nosím klasický Chucky.
A jak dlouho si teda skejtoval bez fuseklí? To byl asi docela humus ne? Byl to teda jen nějakej divnej mentální blok, kterej si měl v hlavě?
Řekl bych, že jsem jel dobrejch 5 let bez ponožek. Nohy se mi vždycky potily pekelně. V tý botě se vždycky udělal uvnitř takovej film... jo ten smrad byl strašlivej.
Pamatuju si jak jsme s Duffym jeli na trip do Austrálie a já jsem několik týdnů skejtoval bez fuseklí v tom horku. Zkoušel jsem si boty vysušit hotelovým fénem a celý apartmá jsem udělal permanentně neobyvatelným. Pat neměl moc radost.
Jinak jo, určitě to byl mentální blok. Vlastně všechno ohledně skateboardingu je v hlavě. Prostě si musíš říct, že to uděláš a uděláš to...samozřejmě do určitý meze.
Další věc, která se o tobě traduje a jejíž důkazy byly zjevně zničený je, že si se odrážel na mongo(la) i v době, kdy už si byl amatér. Je to pravda?
Jo vyrostl jsem v Maine a odrážel se na mongola a vydrželo mi to ještě pár let v San Franciscu, co jsem jezdil za Think a Foundation. Někde je záběr, jak dělám ollie z Wallenbergu a rozjíždím se na to na mongo. pamatuju si, že jsem to viděl a říkám si, že to vypadá fakt divně.
V tý době začali lidi víc jezdit na switch a odrážet se jinak. Tak jsem s tím trošku zača l experimentovat. Ve finále to dopadlo tak, že se díky tomu dokážu dost rychle odrážet na switch, takže to k něčemu bylo (smích).
Ty si začínal v Maine skejtovat s Robem Welshem. Snili jste o tom, že se spolu odstěhujete a uděláte se skateboardingem "díru do světa"? V tý době už si jezdil za pár menších firem, ne?
Pamatuju si Roba z doby, kdy mu bylo nějakjech 14. Mě bylo v tý době 18, takže on byl pro mě jako malej kluk, takže jsme se nějak zvlášť nebavili.
Pamatuju si, jak jednou prosil mě a kámoše Jamieho, ať ho hodíme autem ze skateparku domů. Řekli jsme ok, ale že po cestě musí vykouřit jointa. Pamatuju si, že jsme ho vysadili před barákem totálně zhulenýho. Tehdy jsem byl asi tak trošku zmrd. Sorry Robe.
Chtěl jsem vypadnout z Maine a poznat trošku svět. Jako jasně, byl bych rád, kdyby se mě ujala nějaká firma, ale vlastně mi šlo jen o to, vypadnout a moct skejtovat. Slunnou Kaliforni jsem znal z časáků a videí a chtěl jsem se projet na všech těch spotech, co tam maj.
Musím říct, že když dojde na Welshe a tebe, jste takový nejzarytější kuřáci ve skateboardingu. Je to nějaká typická vlastnost skaterů z Maine, nebo co?
Jo, to já nevim. Prostě jsem k tomu přišel už v mládí a nějak jsem se toho nezbavil. Ale myslím, že Rob s tím seknul, doufám.
A jen pro pořádek: jsou cigára ještě cool? Jak moc unavenej seš z týhle věčný otázky?
Často popadám dech a mám v hubě neustále jako v prdeli. Takže ne, není to moc kůl. Je to zvyk na hovno.
Nutno ale říct, že k tobě se ty cigára tak nějak těsně dostaly, že díky tomu máš nemálo fakt pěknejch reklam atp. Nesere tě to, když říkáš, že to je zlozvyk? Byl nápad využít cigára a kouření jako marketingovej nástroj tvůj?
Nikdy mě to nějak nesralo. Já na to koukám tak, že jsem to prostě já. Kouřím a občas prostě skejtuju a kouřím u toho, takže co. Můj vliv na mladší skatery mě nikdy nezajímal. je to prostě tvoje osobní volba, jestli chceš kouřit, nebo ne. A co se týče využití cigár v mým "marketingu", nebyl to můj nápad, ale je mi to vlastně fuk.
No ale spousta tvejch ikonickejch fotek vznikla s cigárem - od invertů v bowlu až po nosegrind na Hubbě. Pomáhaj ti cigára nějakým způsobem při skejtování? Nebere ti to pozornost od dělání triků? Kolikát už ses při tom popálil vajglem?
Musím říct, že párkrát mi cigára pomohly odjet trik. Kdyby nic jinýho, tak jsem si díky cigáru vždycky alespoň dal lehkou pauzu, než jsem šel na další pokus. Pokud jsem někde na fotce s cigárem, tak mi ten trik dal pravděpodobně dost zabrat, protože si většinou nezapaluju na first try. Ale myslím, že nikdy mě to nějak nerozptylovalo od skejtování a nikdy jsem se nepopálil.
Když si byl ještě amatér, tak tě z Foundationu vyhodili pomocí reklamy v časáku.Ptal jsem se Teda Swanka a říkal, že to byla práce Beagla nebo Jasona Masseho. Bylo v tom tehdy něco osobního proti tobě? Mluvili jste o tom s Tedem?
Už jsme o tom s Tedem mluvili a jsme v pohodě. Nebudu nasranej kvůli nějaký blbosti, která se stala před 25 lety. Joshe jsem myslím potkal jednou v životě za tu dobu, co jsem za Foundation jezdil, takže asi v tom nic osobního nebylo. Vlastně jsme se ani neznali. Nakonec to všechno dobře dopadlo a jsme všichni ok.
Říká se, že do Foundationu ses dostal proto, že si zkoušel 360 přes Gonzův Gap. Vrátil si to vůbec někdy?
Je pravda, že to tomu mohlo pomoct, ale spíš to bylo díky setkání ve Studiu 43 s Brycem Knightsem. Bavili jsme se o tom, jak spolu půjdeme fotit a on pak o mně začal říkat lidem.
Jednoho dne jsem skejtoval v rampě s hrozným plošinkama a Greg Caroll ke mně prostě přišel a dal mi set koleček a jestli prý nechci jezdit za Think. A bylo to. Určitě víš, jak na hovno je jezdit s plošinkama, takže jsem vlastně neměl v tu dobu moc na výběr (smích).
Na Gonzův gap jsem nechodil pravidelně, ale byl jsem tam s Markem, když tam udělal kickflip. To bylo šílený! Rozhodně jedna věcí, kterou je dobrý uchovávat v paměti.
Ale tu 3,6ku jsem nikdy neudělal. Ujela mi noha a udělal jsem si vaz v koleni. Když už bylo koleno srostlý, zkoušel jsem tam switch ollie. Dopadl jsem to, ale vykoplo mě to a dal jsem si hroznou do hlavy. A tím jsem s tím gapem skončil.
V době, kdy si jezdil za Think, jezdil si s nima na všechny ty rave parties? Trošku těžko uvěřitelný takhle zpětně...
To jsem kurva nenáviděl. Tehdy jsem chodil s holkou, která se přestěhovala do SF dřív, než já. Já pak přijel za ní a vona prošla nějakou divnou transformací. Všude měla pověšený nějaký tyhlety růžový cetky a nosila takový kalhoty pro blbečky. Na pár rave parties sem s ní šel a dál si pár extází, ale nebyla to prostě moje scéna. Přišlo mi to trapný. A když jsem zjistil, že mě podváděla, tak jsem se na nějakej rave už úplně vysral a začal jsem klukům z Think říkat, že by se s těmahla ravem inspirovaným grafikama měli krotit.
Jakej je příběh za tvojí fotkou s Think samolepkama nalepenýma na hlavě?
Kámo tam není žádnej příběh. prostě jsem idiot, co si oholil hlavu a dal si na ní stickerky. That's it.
Jakožto all-terrain skater z devadesátek: cejtil ses někdy bejt tlačenej trendama a "politikou"? Měl si potřebu dělat víc streetových záběrů, než věcí z ramp a bowlů?
Když jsem se stal profíkem u Thinku, rozhodně jsem na sobě pozoroval nějakej tlak jezdit nějak a oblíkat se nějak.Podívej se na můj part v Think Another day on the range a tam je to všechno krásně vidět.
Ale po pár měsících "tlaku" jsem z toho začal chytat psycho. Mlátil jsem skejtem, prakticky každej den jsem ho naschvál zlomil a takovýhle věci. Až sem se dostal do bodu kdy si říkám: "Seru na to, budu si prostě skejtovat to co chci a jak chci."
V tý době vlastně ani moc nešlo dělat záběry z rádiusů, protože v okolí SF prakticky žádný dobrý nebyly. Pokud by nějaký byly, určitě bych si tam šel něco potočit, ale toho času prostě nebylo kde.
Už jsme se bavili o slunný Kalifornii a SF. Jaký byly tvoje očekávání vs. realita u spotů, který si znal z časopisů?
San Francisco se ukázalo být ještě daleko lepší, než jsem čekal. Miluju to město.
Vždycky jsem chtěl chodit skejtovat na China Banks a Fort Miley a ty spoty jsem si zamiloval. Upřímně takový spoty jako EMB jsem vlastně tehdy ani neznal a o to víc jsem si je pak zamiloval.
Už jsem na to zlehka narazil dřív, ale jak padnul ten fs nosegrind na tý Hubbě? To byl určitě jeden ze spotů, který teoreticky vypadá na fotce o mnoho sjízdněji, než pak v reálu. Toho času byl ještě nosegrind branej jako docela těžkej trik, ne?
Upřímně, si sotva pamatuju, že jsem tam ten nosegrind kdy dělal (smích)
Každopádně ta fotka je pecka! Jak vzniknul Spiderman Dan?
Když jsem se poprvý přistěhoval do Cali, spával jsem u svýho kámoše Davea. Jednou při noční session v rampě se se mnou někdo vsadil, že za 40 dolarů nesežeru takovýho velkýho pavouka. Prohrál. Vždycky sem tuhle přezdívku nesnášel.
Jedný věci jsem si všimnul: ve všech svých partech máš záběry držek. Proč?
Bez pádů by to nebylo vono. Kdyby byl skateboarding snadnej, nebyla by to sranda.
No ale spousta lidí, si takovýhle věci do partů dneska nedává....
Já jsem to tam vždycky chtěl mít úmyslně. Taky jsem občas dělal to, že jsem místo dobře odjetýho triku vybral záběr, kterej byl trošku sketchy odjetej. Přijde mi to takový víc skutečný a míň umělý.
Třeba když Sheffey odjel ten double-kink boardslide na jedný noze v The Life videu? To je prostě mnohem lepší, než kdyby to odjel jako z učebnice. Ten klip ti zůstane v hlavě už napořád.
Tys měl vždycky čuch na výběr dobrý muziky do videa. Wesley Willis, GG, Billy Joel...vždycky pecka.
Prostě jen mám rád různorodou hudbu a měl jsem příležitostně možnost do toho procesu promluvit.
Jak vzniklo tvoje "tail stall to rail" období?
Bydlel jsem v baráku, který měl na vchodu schodiště. Tak jsem to zkoušel dropovat nejdřív z nižších schodů až jsem to nakonec dal z toho vrchního.
No a shodou okolností byl v okolí barák, kterej měl stejný schody a hned u nich takovej ideální nízkej rail. Tak jsem se začal poflakovat kolem a snažil se z toho tailu skočit na ten rail. Shodou okolností se do toho baráku pak přestěhoval můj kámoš, takže se z toho stal komplet skate barák.
Jak ses dostal ke Krooked? Byly někdy ve hře značky z Deluxe distribuce? Jako třeba AntiHero?
Mark se mě na začátku Krooked zeptal, jestli za ně nechci jezdit a nakonec to klaplo a nemůžu bejt šťastnější. A ohledně AntiHero - nic takovýho nikdy ve hře nebylo.
Ale ke Krookedu si musel odejít od Think, což byla svýho času ta největší věc, která se na západním pobřeží děla. To asi nebylo úplně lehký "politicky", ne?
Po tom, co Phil umřel už to u Think nebylo ono. Byl jsem tam 10 let a zažil až moc týmových meetingů, tak jsem se nakonec rozhodl pro Marka.
Jak se pracuje na video projektech jako Gnar,gnar, Naughty a Krook3d? Jaký jsou vlastně očekávání od týmu? Jako vraždy, jasný. Ale takový videa jsou mnohem víc o srandě a tak...
To jsou prostě výplody Markova mozku. Mark to komponuje po svým a ty se snažíš do tý jeho koncepce nějak zapadnout a užít si tu srandu.
A co Kronicles? Asi si toho měl už plný brejle, když si do toho dělal ještě part pro Transworld, ne?
Jo u tohohle videa to bylo nějak ve smyslu: "Kluci máme rok na to udělat video, pojedeme sem,sem a sem blablabla."
Ten part mám rád, ale v tý době jsem si procházel nějakýma sračkama, který se mi vždycky vybaví, když na to koukám. byl jsem kvůli tomu videu hodně pod tlakem a hodně jsem do toho lil. A je to na tom dost vidět. Když srovnáš záběry ze začátku a konce toho partu, tak je tam rozdíl asi 10 kilo.
Jak se stalo, že máš cukovku prvního typu?
Před pěti lety jsem přestal chlastat a zhubnul jsem asi 15 kilo. Připisoval jsem to prostě tomu, že nepiju. Nakonec jsem se začal pravidelně vážit a zhubnul jsem každej den o kilo. Do toho jsem chodil chcát až třicetkrát denně a měl jsem pořád žízeň.
Jel jsem na Hawai se oženit a říkám to známý, co se mi děje. A ona trvala na tom, abych šel k doktorovi. Takže den před svatbou jdu k doktorovi a ten mi řekl, že mám cukrovku prvního typu v raným stádiu. Řekl bych, že už jsem to měl tak o osm let dřív, ale to je úplně jiná story...
Prostě sem se léta cejtil úplně v hajzlu a neměl jsem na nic energii. Ty symptomy na to sedí. Když se děcko dostane do týhle první fáze...bum! a je z něj férovej diabetik. U dospělejch to jde postupně. Říká se tomu "líbánky", než ti to propukne. Moje líbánky trvaly ještě 2 roky po tom, co mi to diagnostikovali a dobrejch osm let předtím, jak jsem říkal.
Vždycky jsem byl tak nějak nemocnej a nikdy jsem se necejtil úplně dobře, dokud jsem nezačal brát inzulin.
Ovlivnila tě nějak smrt Lewise Marnella, kterej umřel na cukrovku? Věděl si to třeba, že máte shodnou diagnózu?
Lewise jsem osobně neznal, ale je ho fakt škoda. Z toho co vím, tak umřel na nízkou hladinu cukru v krvi. Můj dobrej známej zase umřel na opačnej problém.
Mít cukrovku je jako jet v manuálu životem. Oba extrémy tě zabijou. Takže abych odpověděl: jo dotýká se mě to. Vlastně mě to zatraceně děsí. Ale říkám si, že by to mohlo bejt ještě horší a dbám na svůj každodenní rituál.
Tak na lehčí notu: tvůj oblíbenej trik?
Prostě dobrý ollie.
Čí to byl nápad udělat na KOTR 2003 skejta ze samopalu?
Byl to nápad Jasona Pharise, ale nebyl to skutečněj samopal. Jen dětská hračka.
Vtipný bylo, že na tom parkáči před obchoďákem, kde jsme ten plastovej samopal koupili, jsme s ním nějak blbli a najednou jsme obklíený policajtama, který na nás míří pistolema, protože si myslí, že tam šermujem normálním samopalem.
Ale zpátky k tomu skejtu - nakonec jsme ten samopal rozřízli podélně a narvali do něj shora skejta, aby to vydrželo. Bylo to fakt dlouhý, úzký jako prase a docela těžký, takže mi to pár pokusů zabralo. Jednou jsem dopadl a zlomil tail, takže jsem to zase ductapem dal dohromady a na poslední pokus na tu fotku to odjel s tailem na zemi.
KOTR byl fajn zkušenost, ale po druhý už bych to nedal. Ale určitě je to dobrý zažít a zkusit.
Co tvoje firma Freedumb Airlines? Jak to s ní vypadá? Nějaká resuerekce, nebo je to furt u ledu?
Resuerekce se nekoná, prostě jsem teď bez šťávy pro tuhle věc.
Vždycky sem si říkal, jestli je Freedumb airlines jen takovej dočasnej název, protože si k tomu vymejšlel super hlášky - Assholes of High Society, Shit sandwich....
Chtěl jsem to pojmenovat Loathing (Hnus). Udělal jsem si seznam nápadů a ukazoval jsem ho Faustovi ať si vybere. Vybral Freedumb. Ještě si pamatuju, jak se ho ptám: "Viděl si to Loathing?" A von: "Jo viděl. Bude to Freedumb."
Odkud bereš inspiraci pro svoje šílený designy? Třeba asshead?
Běž se podívat ven, sleduj některý lidi a musí ti djít, jak třeba asshead vzniknul.
Přemejšlel si někdy o tom se kreslení věnovat víc profesionálně? Udělat třeba nějakou knížku nebo tak?
Snažím se to nebrat moc vážně. Občas se někde tu a tam do něčeho zapojím v nějaký skupině. V tý poslední jsem nakreslil akorát hromadu čuráků na skejtu.
Před pár lety jsem pracoval na dětský knížce. Byla to abeceda zvířat, který maj sex. teda nakreslil jsem jen čtyři a vysral jsem se na to. Ale třeba se k tomu ještě vrátím.
Tak jo, pomalu se blížíme ke konci, co nějaký věci z poslední doby, co chystáš nebo tě čekaj?
Teď zkouším předělat svou rampu na bowl. Trošku to zvětšuju, aby to bylo fakt víc jako bowl. Tak snad to klapne a natočím tam nějakej novej edit.
Když už je o tom řeč, slyšel jsem zvěsti, že by mohlo vyjít nový Krooked video. Je to pravda?
Jojo je to tak. Ale neměl jsem moc štěstí do něj něco pořádnýho natočit. Ale něco málo tam mám a sem za to rád.
Ještě něco, co nezaznělo?
Jen milion díků těm, kdo mi kdy pomohli a to samý i pro lidi, který se ke mě chovali jako idioti. Jsme jen lidi a je úžasný, že jsme to dotáhli a sem.
