Legendy: Keith Hufnagel

Vydáno: 05.10.2020
Je to skoro dva týdny, co svět skateboardingu zasáhla další tragická zpráva, že nás po dvouapůlletém boji s rakovinou mozku opustil skejtr tělem i duší Keith Hufnagel. Keith se rozhodně po právu řadí mezi legendy, a aby si mladší ročníky nemyslely, že jediné, co se pojí se jménem HUF, jsou „weed socks“ a kolaborace na oblečení, pojďme si připomenout Keithovy skate začátky a kariéru, které vedly až k založení HUF.

 

 
 

Začátky:

 

Keith Hufnagel se narodil 21. ledna 1974 v New Yorku, kde taky vyrůstal. Už od mala měl doma plastový skejt, na kterém se s kámošema vozili z kopce na kolenách nebo po břichu. Při jednom takovém downhillu po břiše si taky poprvé vyrazil zuby. Se skejtováním jako takovým začal přibližně ve třinácti – v té době měl už základy ježdění z předchozích let a rovnou se naučil olliečko. Od té doby si uvědomil, že skateboarding je jeho vášní, které se chce věnovat už navždy.

 

Keith vyrůstal na Manhattanu, kde ještě před skejtováním jezdil na bmxku, takže měl docela přehled o spotech a jak co funguje. Když ve třinácti letech vyměnil kolo za skejt, naskočil zpátky do cruisování po městě. Postupem času začal čím dál více jezdit na Brooklyn Banks, kde se scházeli nezávisle všichni skejtři z města, a byl to ústřední bod, odkud se pak vyráželo skejtovat na další spoty. Tam se potkal se svým dobrým kámošem Keenanem Miltonem nebo taky s Jonem Buscemim, Ginem Iannuccim, Fredem Gallem a mnoha dalšími. Skejtování na Brooklyn Banks nebylo nic easy, hlavně kvůli strašné špíně – pokud si dal člověk krysu, bylo na denním pořádku běžet se umýt do nejbližšího Burger Kingu, ale i tak kolikrát člověk chytl nějakou nemoc.

 

 

 

Sponzoři:

 

V roce 1989/1990, když bylo Keithovi přibližně patnáct let, mu bylo nabídnuto, aby začal jezdit za Spitfire Wheels a Thunder Trucks (předtím jezdil za Toxic Wheels). Keith na tuhle nabídku kývnul, ale jen za podmínky, že vezmou i Keenana Miltona – s ním totiž trávil všechen čas, vzájemně se natáčeli a společně taky posílali i jejich sponsor me videa. Následně se díky sponsor me videu dostali taky do H-Street, od kterých dostali několik desek.

 

V roce 1991 si Keith s Keenanem naplánovali výlet do San Francisca, kde chtěli navštívit kluky z H-Street a Spitfire/Thunder, a zároveň poskejtovat na známých západních spotech. Kluci projeli spoty od San Francisca až po San Diego a v závěru tripu jim Ron Allen, manažer, se kterým komunikovali u H-Street, nabídl, že chce založit jinou firmu a jestli nechtějí přejít s ním. Huf teda začal jezdit za nově vznikající FUN Skateboards a zároveň se v roce 1992 přestěhoval právě do San Francisca. Tam se rozhodl jít kvůli vysoké škole a zároveň kvůli skejtování. Jelikož se po cca půl roce stal z ničeho nic profíkem, tak po chvíli studia zanechal a začal se věnovat čistě skejtování.

 

 
 

V roce 1993 se během tour s FUN kluci začali řešit, že by chtěli větší mzdy, několik lidí odešlo a Keith se po nějaké době rozhodl stejně, aniž by věděl, za koho bude jezdit dál. To však netrvalo dlouho – Jim Thiebaud (spoluzakladatel Real Skateboards, manažer a spolumajitel Deluxe distribuce) chtěl, aby začal jezdit za Real a jelikož neměl žádný kontakt, tak ho dva dny hledal v ulicích SF. Keith s touhle nabídkou po chvíli souhlasil a u Real zůstal až do svých posledních dnů.

 

Co se týká sponzorů na boty, jeho prvním oficiálním sponzorem bylo DC. Do té doby dostával boty například od Etnies nebo Vansu, ale až s DC to bylo seriózní jednání. U DC byl součástí obřích DC Super Tour, které byly jak z jiného světa – kluci bydleli v luxusních hotelích, létali business class, měli vyrobené dresy; parky, kde probíhala dema, byly nejprve uzavřeny, aby si je kluci najeli a celé to byla jedna velká show. Po několika letech byl Huf již v období, kdy bylo na čase získat promodel bot, a jelikož po debatě s vedením došli k závěru, že DC pro jeho botu nemá prostor, rozhodl se odejít k DVS. Tam měl dveře dokořán, Tim Gavin mu nabídl ihned promodel, a zároveň se v týmu opět sešel s Keenanem Miltonem. U DVS si vysloužil hned čtyři promodely a skejtoval za ně až do doby, než se rozhodl v roce 2009 vyrábět boty vlastní.

 



 
 

Kariérní úspěchy:

 

Keith Hufnagel stihl za svou kariéru natočit nespočet skvělých partů a nafotit několik coverů časopisů. Co se s jeho skejtováním pojí nejvíce, je obří ollie, nádherný push, gapy do lipslidů a manuálů, plus samozřejmě taky jeho styl – jakýkoliv trik Huf odjel, vypadal jako nejjednodušší na světě, a to i přes to, že byly na nejtěžších spotech. Celý život byl velmi loajální a věrný svým sponzorům – za Real Skateboards jezdil více než dvacet šest let a za Thunder/Spitfire ještě déle.

 

Během doby, co točil do videa od DVS – „Skate More“, začal více přemýšlet nad tím, co bude dělat, až nebude moct skejtovat, a čím se vlastně bude živit. A právě z tohoto důvodu založil v roce 2002 svůj první obchod. Ten se měl původně jmenovat „YO!“, ale po debatách se známými a jeho přítelkyní se nakonec rozhodl, i přestože mu to bylo „proti srsti“, pojmenovat podle své přezdívky/jména – tedy HUF.

 

V tomto období se Keith zvládal věnovat fungování obchodu i natáčení partů, a to díky jeho mentalitě a nastavení, které se řídilo heslem „work harder“. Postupem času, konkrétněji v roce 2007, se z HUF obchodu stala i firma na oblečení, kterou nyní zná snad každý. Mezi jejich zásadní produkty patří rozhodně ponožky s listy trávy, které jsou asi nejvíce falšovaným artiklem nebo taky hesla jako „Fuck it!“, charakteristický je taky „middle finger“, který je ztvárněn Haroshim v obchodě na Fairfax Avenue. HUF má za sebou spolupráce se spoustou značek jak ve skate průmyslu (například Thrasher), ale i mimo něj – Budweiser, Penthouse, Smashing Pumpnkins, South Park, Felix The Cat a mnoho dalších.

 

 
 

V roce 2009/2010 se Keith rozhodl rozšířit firemní portfolio o výrobu vlastních skate bot. To se mu zdárně podařilo a taky dal dohromady skate tým, ve kterém byli lidi jako Dylan Rieder, Austyn Gillette, Brad Cromer, Dan Plunkett a další. Boty vyráběli až do roku 2019, kdy se Huf rozhodl výrobu bot z důvodu vysokých nákladů, častých výrobních komplikací a lepších podmínek pro tým (aby mohli získat i většího sponzora na boty a zároveň jezdit za HUF Apparel) ukončit.

 

HUF obchody se tak rozjely, potažmo HUF jako celek, že mají v současné době hned sedm flagship storů. Kromě obchodu v Los Angeles na Fairfax Avenue byste HUF Store našli v Brooklynu v New Yorku nebo třeba v Tokiu – v Japonsku jsou potom ještě další čtyři prodejny.

 



 
 

Videa:

 

Huf zvládl natočit za svou dlouhou kariéru hned několik našlapaných partů. Jako jeden z prvních byl part ve videu od FUN Skateboards, který ani on sám ale nevnímá jako nic extra – záběry byly sestříhány ze starších sponsor me videí a vše bylo ve strašné kvalitě. Sám Keith bere jako svůj první part profil ze zlomového FTC videa „Penal Code“. Aaron Meza, který stál za vznikem tohohle videa, nechtěl původně použít Hufův vybraný reggae song, ale potom, co si ho poslechl a zkusil první střih, vznikl legendární part, u kterého mnozí vnímají tuhle písničku jako jeden z nejlépe použitých songů vůbec.

 



 
 

Jeho dalším zásadním partem je určitě ten z videa DVS – „Skate More“. V té době Huf zároveň zakládal svůj první obchod, ale na kvalitě triků to rozhodně není znát, ba naopak. Tohle video je plné Hufových signature triků – jako je obří gap do manuálu, nejvyšší olliečka – nebo legendární gap do lipslidu na barcelonském spotu Plaza de la Universitat.

 



 
 

Mimo to se objevil v několika Transworld projektech a měl spoustu partů ve videích od Real Skateboards („Non-Fiction“, „Real to Reel“, „Roll Forever“ nebo třeba „Since Day One“). Za zmínku stojí určitě 360 flip přes gap do lipslidu na J-Kwon ve videu „Real to Reel“ nebo další gap-to-manuálové šílenství ze „Since Day One“.

 



 
 

Zajímavosti:

 

Keith Hufnagel se i v poslední době chodil alespoň projet městem a udělat si pár ollieček nebo manuálů. Od častějšího skejtování ho omezovaly zdravotní problémy už předtím, než mu byla diagnostikována rakovina, a to hlavně problémy s ramenem. Kromě toho se i nadále chodil občas projet taky na BMX.

 

Keith se v rámci značky HUF podílel postupem času zejména na rozhodovacích činnostech a kreativní stránce a organizaci týmu, neboť měl pod sebou už přes šedesát zaměstnanců. Mimo HUF rozjel Keith ještě druhou značku, a tím je Metropolitan. To byl Keithův srdcový projekt – jednalo se o firmu, která kdysi vyráběla pod Deluxe distribucí skate kolečka, Keith se rozhodl její odkaz zachovat a oživil ji jako firmu na prémiové oblečení.

 

Huf celou dobu pomáhal mnoha skejtrům, mezi které patřil i Dylan Rieder. Tomu v době, kdy mu byla diagnostikována leukemie, nadále pomáhal, jak to jenom šlo, a i po jeho smrti se každoročně konala pod záštitou HUF charitativní akce, jejíž výtěžek putoval rodině nebo organizacím bojujícím proti leukémii.

 

 

 

Keith Hufnagel bohužel po více než dvouapůlletém boji s nádorem na mozku zemřel. Byl to skejtr tělem i duší do posledního dne a všem bude chybět. Za život toho stihl opravdu mnoho, jeho dopad na celkový skateboarding je nepopíratelný, a kromě toho pomáhal – všem v jeho okolí. A jak se vyjádřili zástupci HUF: „Keithův odkaz bude pokračovat nadále v HUF. Dnes, zítra a navždy!“

 

Tak ještě jednou, odpočívej v pokoji Keithe!