Srdcová sedma, Thunder Storm Skate Contest

Vydáno: 22.06.2020
Poslední květnovej víkend patří už několik let k datům, který jsou v kalendáři předem vyhrazený pro návštěvu Český Lípy a letos tomu nebylo jinak. Z počátku se zdálo, že se nebude dít nic, opak byl ale pravdou a na sever Čech se přiřítila bouře, naštěstí jen skejtová.

 

Foto: Honza Bachroň

Video: Creative Works

 



 

Česká Lípa, severočeský město ležící na třicátým šestým kilometru řeky Ploučnice s necelou čtyřicítkou tisíc obyvatel, historickým centrem, sídlištěm Špičák a několika významnými rodáky. Vždyť tady se narodili Wilhelm Horn, Petr Kellner, Tomáš Javůrek nebo třeba Frantík Bramborovej. A právě poslední jmenovaný má prsty v tom, že skateboarding na severu žije. Nenápadnej, milej strejda, kterýho na ulici slušně pozdravíš, páč má styl a jdeš zase dál. Jakmile se mu ale dostaneš pod pokličku, zjistíš, že je jen málo lidí, který jsou tak otevřený skateboardingu a pro lokální scénu toho tolik, absolutně nezištně, dělají.

 



 

Na začátku všech věcí stojí obyčejnej nápad, kterej ale dokáže díky věnovaný píli, chuti a lásce postupně zrát a přetavit se tak do několikaletý vášně. Svý o tom ví dost i Frantík, kterej po historii českolipských contestů tuhle tradici obnovil a už krásnejch sedm let se poslední květnovej víkend scházíme u zimáku, v českolipským skateparku.

 

Když máš gró a know how, nepotřebuješ hladkej beton, plazu dle nejnovějších trendů a masivní promo. Za poctivou prací se totiž skrývá jakási automatičnost, která ti vynaložený úsilí vrací. Je fajn, že na tyhle věci není návod a boží mlýny si melou ve svý krásný tichosti kdesi v pozadí, mající velkou vlastnost, kterou je férovost.

 



 

Sedmička je šťastný číslo a svýho dostálo i v případě Thunder Storm Contestu. Ten totiž svoje jméno nezískal jen tak pro nic, za nic. Právě počasí, který si poslední květnovej víkend dělá na českolipsku divy, je důvodem, proč se tahle akce pyšní právě tímhle názvem.

TSC bez bouřky a přívalových dešťů znal, až do letošního ročníku, málokdo. Do toho se přimotal virus, kterej zmařil mnohý plány a z TSC se tak dokonce stal otevírací závod český skejtový sezóny, navíc, bez absolutní vady počasí, takže ta pravá Kalifornie mohla s klidem začít.

 



 

Česká Lípa vlastní nesmrtelnej skatepark. Tahle věc se může zdát obrovskou výhodou, ale zároveň je to i takový prokletí starejch plecháčů, že vydržej všechno a město se pak nehoní do novejch projektů. To je tak trochu i příklad ČL, kde stojí tenhle skatepark od nepaměti a vystřídaly se v něm mnohý generace skejtrů. Park to není jednoduchej, ale stejně jako kdekoli, si každej najde to svoje a zajezdí si to, co má rád a co mu vyhovuje. Výsledkem je to, že ti přijedou jen opravdový srdcaři, který mají skate v krvi a o atmosféru je předem postaráno.

 

K tomu si přidej pohodovou pořadatelskou aktivitu, která tě nikam nehoní a skejťákova duše si rázem připadá jako v ráji. Někdo si může říct, že věci mají mít pevnej řád, časovej harmonogram a tučný prize money. Tohle naštěstí neplatí pro nezávislý akce, který pořád můžou fungovat v přirozený symbióze s riderama, nabízet volnost a dělat tak den co nejpříjemnější. Thunder Storm Contest přesně touhle akcí je a zaplať Jake Phelps za to.

 



 

V zóně, kde nikdy nemůžeš rušit nikoho, se nachází červená oáza, která celoročně žije osazenstvem Český Lípy a blízkých měst a funguje jako tamní skejtovej středobod, kde se skejtři scházejí nejen při ježdění, ale funguje i jako jakýsi centrum, který drží kulturu v regionu pohromadě.

 

Ten duch je cejtit už z dálky a přepnutí z člověka na hipíka je okamžitou záležitostí. Cestou z parkoviště potkáváš známý tváře a než se dostaneš do epicentra, přijde ti, že jsi se pozdravil a pokecal s dvacítkou lidí. Cestou do středu mineš Carabar, vkusně překopanej karavan na pojízdný občerstvení, kde tě v okýnku s úsměvem na tváři zdraví děčínskej skejtr, Adam Lošťák. Sortiment je pestrej od piva, přes koktejly snad všeho druhu až po skvělý hovězí burgery.

 

Pokračuješ dál a v hlavě ti tiše zní, že dneska bude o všechny skvěle postaráno, co se základních pudů týče. To znějící ticho přeruší snad jen další elementy, sound z gramofonů DJ Ku By a hlahol z majku speakera Symýra.

 





 

Při pohledu do skateparku vidíš spousty známých tváří, který drtí svý jízdy a vymýšlí, co a kde zajet. K vidění jsou jak streetový jména jako Karel Raichl, Pepa Havel, Honza Machačka, David Kotyza, Honza Malý, tak i radiusový pojmy jako Martin Jurášek, Martin Bryndač nebo třeba Ondra Zápotocký.

 

Přítomnost velkejch jmen je na lokálních akcích stoprocentně třeba, protože mladá krev si ježdění ve společnosti pánů váží a je to pro ně skvělá motivace, když můžou sdílet park a pár slov s týpkem, kterýho obdivují. Není potřeba ideálních podmínek a velkejch odměn, aby českej profík zavítal na akci lokálních rozměrů. Jsou mnohem důležitější věci, kterejma je, na první pohled třeba obyčejnej, kontakt s mladejma skejtrama.

 

Česká Lípa je i líhní mladejch talentů a skejtovej potěr tu má celkem širokou základnu. On nejen potěr, ale i celá českolipská banda je celkem početná a skrz svoji opravdovou lásku ke skateboardingu a párty, na sebe nabaluje spoustu podobně smýšlejících lidí, který dávají každoročnímu TSC tu správnou náladu.