Refresh Contest 11 - report, fotky, video

Vydáno: 09.06.2018
Už je tomu nějaká chvíle, co se opět hromada skejtrů z celý republiky sjela do štětskýho skateparku, aby si všichni společně užili den plnej skateboardingu, pohody a hudby. Vraťme se teda o pár týdnů zpátky a připomeňme si, jaká to byla pohoda.

 

Foto: Sosy Sokol

Foto: Kamil Zachar

Video: Pavel Vágner

Text: Marek Fric

 

Letošní ročník, kterej byl v pořadí už jedenáctej proběhl tradičně v oáze klidu, v parku na břehu řeky Labe. Přípravy na takovej contest se počítaj v řádech měsíců, kdy všechno běží v poklidným duchu a tak nějak to plyne. Pak ale nastane měsíc před a člověk zjistí, že ne všechno, co už by mělo bejt, doopravdy je a to se pak dějou věci. No a pak přijde den D a jediný, co by mohlo danou věc zhatit, je jenom počasí a nutno říct, že to letos nám na Refreshi přálo až až.

 

 

Desátou hodinou ranní byla odpálená registrace do závodu, kde se jezdci mohli přihlásit do svojí věkový kategorie. Letos byly na programu dne opět tři kategorie a to pro jezdce do patnácti let (AM), pro jezdce mezi patnácti a třiceti rukama (PRO) a kategorie pro ty starší z nás, nad třicet let, který by už nestačili těm mladejm s dechem (VET). Děvčata pak měla svojí vlastní kategorii.

 

 

Do závodu se přihlásila necelá šedesátka jezdců, což značilo, že bude přes den ve skateparku docela frmol. Naštěstí byl zdatně zpracovanej časovej plán, ve kterým bylo všechno rozpočítaný na minuty a krapet předimenzovaný, aby to klaplo i přes náš skejťáckej smysl pro čas.

 

 

Zástupce nejmladší generace čekal start v pravý poledne a do závodu nastoupilo čtrnáct hladovejch juniorů. Každej z nich měl dvě, jednominutový kvalifikační jízdy. Po těch porota vybrala finálovou šestku, která měla k dispozici jednu minutovou jízdu a následnej jam, kterej se jel ve dvojicích. Bohužel ne všem, štěstí přálo tak, jako v kvalifikaci a to samý se dá říct i naopak, což znamená, že třeba po bezchybný kvalifikační jízdě bylo finále totálně zazděný. K vidění byla jména jako Petr Drahokoupil, Ruda Tuleja, Artuš Molnár nebo třeba Olcek Harbich. Během nejmladší kategorie dorazila i většina starších skejtrů i diváků a tak měli kluci skvělou fandící základnu.

 

 

V tuhle dobu už dávno zněla hudba od našich dlouholetých partnerů, což je skupinka DJů pod názvem T.N.T boyz z Mělníka, který svým hutným soundem celodenně rozdávali radost a nabíjeli energií. K občerstvení bylo možný dát si jakýkoli tekutý osvěžení v T.N.T baru a pokud byl hlad, nebylo snažší cesty, než si dát luxusní burger od Tortuga Bay.

 

 

Po nejmladší zástupcích skateboardingu přišla řada na děvčata, který se sešly čtyři. Počet to není nikterak závratnej a mohlo bys soutěžit určitě víc holek, ale i přesto si vážíme tý možnosti, dát děvčatům tu možnost a zaskejtovat si u nás ve svý vlastní kategorii. Kde jinde tu možnost mají? Holky si daly každá jednu, jednominutovou jízdu a potom nadešel čas na společnej, čtyřminutovej jam. Zrovna v tu chvíli se okolní topoly rozhodly vypustit všechnu svoji úrodu, takže to při jamu vypadalo, jak o štědrej den.

 

 

Pokud někdo nebyl závodník, ale dorazil jenom zafandit a užít si den, byly tu pro něj připravený atrakce, aby ho z toho celodenního sledování skejtu netrefil šlak. Největší zájem byl o atrakci s názvem „Scooter Toss“, což není nic jinýho, než hod koloběžkou do dálky a koloběžku, tu chce přece zahodit každej. Pro jistotu a pro větší bezpečnost se celá soutěž konala v ohraničeným prostoru, ale našli se i tací, kterejm to ulítlo slušně bokem. Pravidla byly jasný, žádnej rozběh, žádný roztáčení se, prostě jen švih. Vítěz bral profi fingerboard a speciální Impure anti scooter grip. Tipněte, jak daleko tak může koloběžka odletět?

 

 

Další, celkem oblíbenou soutěží bylo dřepování na indoboardu, kde šlo o to, udělat na jeden pokus co nejvíc dřepů. I tady se soutěžilo o profi fingerboard a dokonce i o vlastní indoboard, kterej si vítěz odvezl domů. Pro milovníky pivka byla připravená soutěž v exování piva na čas. Vstup do soutěže byl jednoduchej, mít osmnáct let a koupit si soutěžní pivko, no a potom ho co nejrychleji do sebe hodit. Vítěz bral profi fingerboard a deset piv navrch. A pokud by se nikdo v těhle soutěžích nenašel, ještě tu pro něj zbyla možnost zasoutěžit si o objektiv na mobil skrz instagramovou soutěž, kde se fotilo a točilo a hlavně označovalo hashtagem #refreshcontest.

 

 

Pro ty nejmenší byl připravenej tradiční stan pod vedením Robo Tattoo, kde si děti mohly namalovat a odnýst domů na památku kartonovej skejt. Tenhle stan je každoročně v obležení dětí, ale najdou se i tvořivý dospělý. Vedle stanu byly ještě pro děti mezi stromy natažený slackline s odborným dohledem a o kus dál probíhala celodenní bublifuková exhibice a show.

 

 

Úderem první hodiny odpolední se spustila hlavní estráda dne a tou byla kvalifikace skejtrů nad patnáct let. Necela čtyřicítka byla rozdělená do dvou skupin, aby se dalo v parku vůbec hejbat a na každýho z nich čekaly dvě, jednominutový jízdy. V tu dobu už sluníčko jelo na svých sto jarních procent, takže počasí bylo eňo ňůňo, ale jak každej ví, člověka to brzo vyčerpá. Po odjetí první skupiny na to skočila skupina druhá, který svojí kvalifikaci odjela úplně ve stejným duchu. Záměrně se nepouštím do větších akcí, co se popisu triků a jízd týče, bylo toho fakt moc a nerad bych do toho zabrušoval, fotky a video určitě poví víc.

 

 

Po kvaldě kategorie PRO přisla na řadu kategorie těch nejstarších a to skejtrů nad třicet let, tedy kategorii VET. Desítka skejtrů od třiceti do třicetisedmi let si boj rozdala stejně jako ostatní, čekaly je teda dvě, jednominutový jízdy. Je srašně fajn vidět kluky, který i v pokročilým věku mají stále chuť se potit a mlátit sebou o zem, respekt. Finále u téhle kategorie v plánu nebylo a výsledky týhle desítky byly spočítaný z oněch dvou jízd. Během VETeránů nás krapet potrápily výpadky elektriky a v jednu chvíli nebylo vůbec možný najít zárodek. Vše se nakonec v dobrý obrátilo a mohli jsme pokračovat dál.

 

 

Jakmile se odjela kategorie nejstarších, nic už nebránilo nástupu zlatýho hřebu dne a tím bylo finále kategorie PRO, do toho postoupilo šestnáct jezdců, který byli rozděleni do čtyřech heatů po čtyřech jezdcích a každej heat měl k dispozici čtyřminutovej jam. Tady se patří poděkovat Honzovi Bašnýmu, že nás uměl dostat z trablí a společnejma silama se nám podařilo vymyslet finálovej systém.

 

 

Do finále postoupil už jen ten nejnabušenější výkvět, takže bylo opravdu na co koukat. Naštěstí se vše jelo formou organizovanýho jamu, takže jak speaker, tak i rozhodčí, v klidu vše stíhali a divákovo oko si mohlo v klidu vychutnávat masakry, který ve finále probíhaly.

 

 

Hned po finále si rozhodčí dali dostaveníčko a řádně začali počítat body a vybírat pozice pozice, na kterých se rideři umístili. Aby divák nebyl ochuzen, vrhli jsme se okamžitě po finále na další disciplínu, kterou byl Death Race. Sem se nám tolik riderů nepřihlásilo, takže o různý držkopády byla celkem nouze.

 

 

Jakmile se dojel Death Race, šla na řadu další disciplína, kterou byl Best Trick, kterej se jel na centrálním funboxu. Kluci to zkoušeli horem, dolem, z boku a občas bylo k nepochopení, co lze vymyslet. Nad Best Trickem dohlížel speaker se zapisovatelem, kterej poctivě každej odjetej trik zapisoval. I tady nešlo všem všechno podle plánu a možná, kdyby plány vyšly, byly by výsledky úplně jiný. To se ale nestalo a vítěz Best Tricku, kterej mimochodem svůj trik vrátil na úplně poslední pokus, bral prvenství zaslouženě.

 

 

Večer už se nachýlil, výsledky byly sečtený, ceny připravený a čekalo se jenom, až se dojede poslední disciplína dne, kterou byl, námi, před pár lety znovuoživený, Hippie Jump. Tahle sranda je celkem oblíbená, jelikož nemusí člověk umět ani ollie a přece si může zaskákat. Zhruba dvacítka skejtrů si tak dala hec o to, kdo překoná laťku v tý největší vejšce. Do metru většinou skáčou všichni a pak už začíná bejt síto celkem hustý a kolem stodvaceti centimetrů až zbývá většinou skejtrů jenom hrstka. Tady se udál hlavní souboj až na stotřiceti a dle pravidel, kdy má každej skejtr na každou vejšku tři pokusy, se vyvrbil i vítěz.

 

 

Teď už nic nebránilo slavnostnímu vyhlášení, cen byla od našich partnerů spousta a když se počítala nominální hodnota, dostali jsme se na nějakejch čtyricet tisíc korun, což není na akci našeho formátu vůbec málo.

 

 

Hned po vyhlášení vítězů, rozdání cen, fotografování byla skejtová část dne u konce. Během devíti hodin skateboardingu v kuse jsme se prochroupali registrací, kvalifikacema i finálem celýho závodu. Proběhla spousta doplňkových contestů jak pro ridery, tak i pro diváky a nemyslím si, že bude znít nijak nadneseně, když řeknu, že se akce skvěle povedla a to nejen díky organizaci, spolupráci partnerů a skvělýmu počasí, ale hlavně díky skejtrům který dorazili a divákům, který tvořili skvělou kulisu a dotvářeli tak atmosféru poctivýho skejtovýho contestu s mottem: od skejťáků pro skejťáky.

 

 

Na louce před skateparkem vyrostlo menší podium, kde po skončení skejtový části, začala ta část kulturní a i hudební nedočkavci si tak mohli říct jo, konečně kytary. Jako první, ještě za světla nastoupili mělnickopražský The Junk Food, který svým stejnokrojem i libejma tónama v duchu punku výborně zasemenili touhu po muzice. Na řadě totiž byli ostřílený matadoři z Pelhřimova, který se svou dvacetiletou existencí už zažili mnoho. Řeč je o kapele Pork Soda, který řezání do kytar přineslo už spoustu fanoušků – Hard Core napořád.

 

 

Ti, co vydrželi až úplně nakonec, měli tu kliku, že si mohli užít i parádní ohňostroj, kterej se rozletěl hned po skončení hudby a po jeho skončení nastal takovej aplaus a řev, jako by se jelo zrovna finále. Dál už se všichni rozprchli budď do svých domovů nebo na ofiko afterparty, která se konala v Miyagi Heineken Pubu a kde až do časných ranních hodin drnčel do uší všech přítomnejch svižnej drum and bass od T.N.T boyz.

 

 

Díky všem, který s námi strávili den a noc a už teď se těšíme na další ročník Refresh Contestu, v pořadí už dvanáctej.

 

Výsledky:

 

Kategorie AM (do 15 let)

 

1. Olcek Harbich


2. Ruda Tuleja


3. Artuš Molnár

 

 

Kategorie PRO (15 – 30 let)

 

1. Jindra Koten


2. Smouví


3. Pepa Havel

 

 

Kategorie VET (nad 30 let)

 

1. Vláďa Blecha


2. Pepa Fidler


3. Sváťa Vorel

 

 

 

Best Trick

 

Karel Raichl – flip fs blunt do fakie na railu z kopce

 

 

Holky

 

1. Klára Kašparová


2. Simona Reisingerová


3. Katka Foitová


4. Jana Honnerová

 

Cipajs Cruisers Hippie Jump

 

Ervín Musil – 130 cm

 

 

Death Race

 

Honza Machačka

 

Hod koloběžkou

 

Michael Hain – 27 metrů

 

Indoboard dřepy

 

Eliáš Krákora – 50 dřepů

 

Pití piva na čas

 

Jenda „Koláček“ Vít – 5 vteřin

 

 

Obrovské díky letí samozřejmě taky našim partnerům, bez kterých by se Refresh nikdy nemohl uskutečnit. Jejich výčet najdete níže a jednoduchým kliknutím zjistíte, čím se který zabývá.

 

Partneři akce:

 

Ambassadors

Dickies

Mystic Sk8 Cup 2018

Mystic Skate Shop

Cipajs Cruisers

Auto Štěpánek

Tattoo Robo – Štětí

Impure

Jägermeister – nepřestávej lovit

Swis-shop.cz

Autodoprava Jiří Marek – Štětí

Sema Cars

Maxi Nuta

Miyagi´s Bar – Heineken Pub Štětí

T.N.T boyz

Sozol servis Štětí

Mondi a.s.

Tortuga Bay – Bar and Grill

Triad Drift Trikes

 

Mediální podpora:

 

www.skaterock.cz

www.boardmag.cz

Česká asociace skateboardingu

 

 

 

Kompletní fotogalerii od Sosy Sokol najdete TADY

 

Kompletní fotogalerii od Kamila Zachara najdete TADY