Mystic Sk8 Cup především ve znamení Streetu
Vydáno: 05.07.2019Co by to bylo za léto, kdyby prázdniny nezačínaly skejtovým svátkem, Mysticem? Víkend v party módu je už za námi, ale pojďme ještě na chvíli zpět, mrknout na to, jak to vypadalo s nedělním streetem.
Foto: Michal Vavro
Video: Jirka Novosád
Na letošní ročník připadly pětadvacátý narozeniny. Čtvrt století, to už je sakra dlouhá doba, schválně, kolik našich čtenářů už do tohodle věku dorostlo? Za tu dobu se ve štvanickým skateparku vystřídala hromada legendárních jmen, která během dosavadní historie Mystic navštívila. Tento rok, mohlo se zdát, že účast je slabší a velká jména chybí, to už je na posouzení každého, ale nesjíždíme se přece každoročně kvůli okoukávání známejch tváří, ale kvůli skateboardingu. A pokud skateboarding stojí za to, je úplně jedno, z pod čích nohou vychází.

Do nedělního programu jsme se dostali skrz páteční předkvalifikaci evropskejch skejtrů, z nichž patnáctka nejlepších postoupila do sobotní kvalifikace. Tam na ně čekalo obdobný síto, který ale čítalo celkem přes šedesát skejtrů, skrz který mohlo do nedělního semifinále propadnout pouze dvacet jedna riderů, ke kterým se připojili bývalí vítězové MSC, Maxim Habanec, Martin Pek, Ryo Sejiri a Kechaud Johnson.
Tahle pětadvacítka byla rozdělena do pěti heatů a každý rider měl k dispozici dvě jízdy a navrch pět triků z nichž se počítaly tři nejlepší.

Semifinále uteklo jako voda a na programu bylo Ladies finále, ve kterým se diváci mohli těšit na desítku nejlepších děvčat ze sobotní kvalifikace. Do finále se probojovala i legendární Evelien Bouillart. Naše republika měla jediný želízko v ohni a to Kláru Kašparovou, která vrátila třeba triky jako 50-50 na mramoru, fs boardslide na áčku nebo fs boardslide do kopečka u double setu. Zastoupení měli i naši sousedi, Slovensko, za který se do finále dostala Dominika Králíková, která si vyhodila rameno, sama si ho opět nahodila a odjela finále a triky jako varial flip přes roh nebo hardflip přes roh.
Na předních pozicích jsme jsme mohli potom vidět třeba Jéronime Louvret z Francie, která dávala třeba bs 50-50 na mramoru, krásnou tvář z Ruska, Kseniyi Marichevu z krásným fs 5-0 na mramoru nebo všem známou loňskou vítězku, mlaďoučkou Keet Oldenbeuving z Holandska.

Hned poté, co holky odjely svoje finále, se davy začaly přemisťovat na bowl, kde začínal Ladies Jam a samotný bowlový finále můžů (o tom více zde).
Ze semi si to do finále štrádovala už jenom ta desítka nej, která byla rozdělená na dva heaty. Ty měly stejně jako v semi, dva intro runy a následně sedm triků, ze kterých se počítalo pět těch nej. V tu dobu už byly obě dvě tribuny narvaný k prasknutí a ten, kdo nesehnal místo včas, ten měl prostě smůlu. "Ochrannou" ruku nad počtem lidí drželi security, který už toho měli za celej víkend už asi taky plný brejle a občas nechali ujet nervy, když třeba za podání piva kámošovi na tribunu hrozili přestřižením pásky a okamžitým odchodem... nu což, všichni jsme jen lidi.

Finálová sestava dávala tušit, že to bude velký a jednotlivě rozepisovat všechny triky by bylo spíš kontraproduktivní, protože obrázek si může udělat každej sám díky videu, který skvěle celý finále ukazuje v plný jeho kráse.
Highlighty se však zmínit musí a mezi ně určitě patřil Egor Golubev se svým nollie bs 360 heelflipem transfer, ze kterýho měl on sám velikou radost. V největší technický kráse se předvedl i Adriel Parmisano, kterej se svým stylem a trikama jako crooked na velkým railu u double setu nollie flip out na každej musel otevřít pusu každýmu.
Jako jedinej Čech, kterej se dostal až do finále, byl Martin Pek, kterýmu celkem karta šla a třeba jeho nollie heelflip fs boardslide je trik, kterej se neokouká. Adrien Bulard je týpek, jehož návštěva a ježdění vždy udělají radost. Do všeho jde s rozmyslem a většinou jsou jeho výmysly totální banginy, viz třeba 360 flip z čista jasna přes Harrachov, ale opačným směrem z bangu přes radius až na zem. Mike Piwowar udělal zase radost svým nosegrindem přes celej transfer rail nebo svým switch flipem přes railík a bednu až na zem.

No a finálová trojka? To už občas připomínalo spíš videohru, protože všechni tři mají v zásobě spoustu těžkých triků, mají je všechny na jistotu a jejich řádění bylo asi fakt to nejlepší, co mohl street v letoším roce nabídnout.
Rišo Tury anebo všechno flip nebo heelflip in a bylo z toho třetí místo. Je hrozně pěkný dívat se na to, jak to Rišovi jezdí a vědět, že právem patří mezi světovou elitu. Druhý místo si zaslouženě vyjel Matias Dell Olio z Argentiny s trikama jako 360 flip noseslide, bs 270 lipslide 270 out a dalšíma podobnýma kouskama toho nejtechničtějšího rázu. No a místo první, to už byl jinej vesmír, Angelo si šel poctivě za vítězstvím od první chvíle, co si na Štvanici stoupnul na skejta a celý víkend se držel na špici. Aby taky ne, bs 360 nosegrab přes z Harrachova, fs feeble přes celej transfer rail, switch heel flip switch fs boardslide z double setu a pak jeho biggie flipy do fs boardslidu...

Po skončení finále probíhal ještě Best Trick systémem "Cash for Tricks", kde měli v ruce slušnej balík, kterej sázeli za jednotlivý triky. A aby toho nebylo málo, tak si ještě pro jistotu v Best Tricku vyjel Angelo Caro první místo za jeho 540 flip fs lipslide a doplnil tak svoje vítězství ve Streetu.

Zleva: 2. Jeronime Louvet, 1. Kseniya Maricheva, 3. Keet Oldenbeuving

Zleva: 3. Rišo Tury, 1. Angelo Caro,2. Matias Dell Olio / Foto: František Ortmann
Uf, tak tohle byl prosím 25. ročník asi největšího skejtovýho contestu v Evropě, možná i na světě. Opět jsme si užili tři parádní dny plný skateboardingu, kamarádů, hudby a zábavy. Počasí tentokrát pražilo, jako by se Mystic jezdil někde na jihu, ale pitnej režim, stín a blízká Vltava tenhle háček docela v pohodě řešily.
Už teď jsme všichni zvědaví, co si připraví organizátoři na příští ročník, kdy bude Mysticu v roce 2020 krásných dvacet šest let. Ještě jednou všechno nejlepší ke čtvrt století, drž se mládežníku, ať jsi tady aspoň do stovky.
Páteční report
Sobotní report
Nedělní Bowl