Herna Boyz vyrazili na průzkum polských Katowic

Nádhernou PTG plazu v Katowicích zná snad úplně každý. Ale tohle město není jen o plaze, ale nabízí i solidní streetovou nálož. Na průzkum tohoto místa se vydala známá parta Herna Boyz, která pro nás připravila i obsáhlý report včetně tuny fotek.

Herna Boyz zase po roce vyrazili na skejtový výlet. Po loňském srpnovém rozpáleném Berlíně jsme letos zvolili směr opačný a čas jarní. Je květen 2024 a kompletní crew vyráží směr Katowice. Ano, opravdu kompletní! I pan Fořtík nás vzal na milost, vytáhl paty z Plzně a my jsme za to rádi. Mistr Slíva pořešil v práci dodávku a tak můžeme jet všichni hezky pospolu. Teda až na toho Fořtíka. Ten už by se nevešel, tak musí jet svým rudým drakem, kde mu společnost dělá náš pán kamery a střihu Abe. Kompletní složení princů každého casina tedy zahrnuje tyto postavičky: Pavel ,,Abe´´ Abrahám, Jan ,,Slíva´´ Rýva, Jéňa Bendl, Pavel Fořtík, Jíří ,,Zory´´ Břeh, Jiří ,,Hulwath´´ Hlavsa, Tomáš ,,Zrůdný´´ Hakl, Honzík Nekovář, Zděnek ,,Pípák´´ Repaň a Jindra Peroutka.

Cesta nám pěkně ubíhá, jen Nekovy je z toho nějaký nesvůj a ze zadních řad stále remcá, že se mu na jeho navigaci ta cesta nějak prodlužuje a že jedeme nějak špatně. Asi po hodině mu konečně dojde, že nejedeme do Wroclavi, ale do Katowic. Pak už je konečně i on spokojen. Nebo to je tím, že už má asi čtvrtý pivo?

Ubytko máme ve fajném bytě, za pár šlupek, kousek od hlavního Rynku. Jen teda páté patro bez výtahu, ufff… Katowice nejsou žádné staré historické město, jako třeba Nekovyho vysněná Wroclav,  ale jen necelých 200 let stará hornická výspa. Což znamená socialistický brutalismus a moderní sklobetonový humus. A když jezdíš na skejtu, tak přesně tohle chceš!

První den se jde na skvělý spot v blízkosti stadionu Spodek. Jsou to mramorové dlouhé platformy pro řádné grindovačky, kde se to dá vracet přes manuálky o úroveň níže. Taky je tam těsná grindovačka kolem stromu. Velmi příjemný to a zábavný spot, kde se všichni dosyta vyřádíme. Kolem monstra Spodek je spousta dalších spotů. Lavice všeho druhu a tvaru, šikmý dlouhý manuál podél schodů, dlouhý asfaltový bank a velký danger bank na dropy, který se ale želbohu jezdit nedá, bo pod ním staví nějaká podia. Večer pár zasloužených studených kousků na Rynku a brzy do hajan. Na druhý den je v plánu mega skate PTG plaza. Tak tohle je opravdu skvost. Je tady všechno! I to co sis myslel, že ani neexistuje. Teda až na rádiusy… Spodní část je ale docela kluziště. Pro dopolední rozježdění je to ale ideální. Zory to tu nakonec zabije halfcabem z největších trojek a tím je mise skateparky ukončena. Máme se totiž v plánu, po převážně skateparkovém Berlíně, vrátit tam, kam skejt patří a to na street.

Ostatně tak to i jeden večer jasně vysvětlil Pípoň po pěti kusech nějakému týpkovi v hospodě, co se nám snažil ukázat, kde že jsou v Katowicích nejlepší skateparky. ,,We dont like skateparks. We skate only hubbas, rails and stairs.´´ A pak tam loupnul další tři kusy na kuráž. Půjčujeme kola a vyrážíme na další průzkum města. Nedaleko PTG je slezská knihovna, která láká svými nevysokými zídkami ze schodů. Fořtík na druhý pokus zandavá grind přes celou a už na nás mává pán ze dveří, že nashle. Další zastávka je katowický Panteon, který lemuje lahodné schodiště. Slíva a Zory to začínají hrotit a já jdu na průzkum do útrob katedrály. Obrovský prostor, všude ticho, klid, kadidlo. V rohu se koná nějaká mše, babičky tiše sedí v lavicích, když tu se jim za zdí ozve grrr, grrr, cvak,…. Jéééééé, hovadoooo, dávééééj! Musím se smát a jdu se kouknout, co se to venku děje. Každopádně náš rámus nikomu nevadí, nikdo neprudí a Slíva za chvíli vrací epesní nokick. Šlapeme dál do parku Kosciuszki. Tady se nachází hodně zajímavý spot a to 9x pětky schody za sebou s boční lámanicí pro kočárky. Zkouším sjet z půlky, ale povrch není úplně ideální. Dostávám přísnou stopku a letím… Nakonec tam ale jeden boneless padne. Ovšem velký respekt zde má pan Fořtík, který dává nahoře ollie, a pak to krosí lámanicí až dolů, což je fakt slušnej kalup. Na druhém konci parku je zelená vypuštěná fontánka lemovaná banky. Dream spot. Není to úplně tak lehké, jak by se z fotek mohlo zdát, ale pár dobrých kousků tady padne. Jen dědeček, co si tu dával siestu na lavičce, z našeho lomozu moc radost nemá a za neustávajícího remcání a mávání rukama se raději po chvilce přesouvá do klidnějších míst. Cestou domů si ještě Slíva střihne dvojskok ze čtyřek u nádraží a další den je za námi.

Na pátečním programu je bankový spot u knihovny Sosnowiec. Místo se zdá opět z fotek ideální, ale v reálu to zas tak lehké není. Rozjezdy mírně do kopce, slunce paří, beton peče, hlavy se vaří. Pár hezký variací ale na banku a skočce padne. Opět se hlavně vyznamená Fořtík a taky Jindra tu celkem zandá. Je vedro, jdeme zevlit k nedalekým jezerům. Je tu velký wakepark, zahrádka ve stínu, pizza, pivko, co víc chceš… Cestou domů se jde ještě na mramory u Spodku, kde má Pípoň a Slíva nějaké nevyřízené účty. A pak ještě taky konečně na zídku na hlavním Rynku, kde jsme zatím vrátili jen asi 30 piv, ale žádný trik. Slíva dává nollie 5-0 a já grind to FS bor a je hotovo. Můžeme na zídku zase v klidu sednout a lámat tam další pivka. A že jich tu mají výběr a jsou levný a k tomu malá Soplička do kapsy… a jsi král! Večer se část crew vydává na průzkum místních klubů a diskoték, část zůstává v poklidu na pokoji a mastí karty. Já patřím do skupiny karetní a jsem za to rád. Párty boyz se přimotají domů až za svítání a někteří i s lehce odřeným čelem.

My, co jsme se hezky vyspinkali, bereme v brzkém dopoledni dročku a razíme do parku Slaski, kde opět půjčujeme kola. Tohle je asi největší zelený park v Katowicích, je tu lunapark, zoo a dokonce tu mají i dvě lanovky. No, taky jsou tu ale dva skateparky a i pár zajímavých street spotů se tu najde. O zábavu na celý den vystaráno. Domů to máme z kopce, takže valíme na bicyklech, přičemž ještě narazíme na pár pěkných spotíků. Jako nečekal jsem to, ale Katowice jsou pro skate opravdu výtečné! Myslím, že jsme zdaleka nevyčerpali všechny street krásy, co nabízí. Oproti výletu do Wroclavi mě také mile překvapilo chování místních poldů. Ve Wroclavi totál šikana za bílého dne, prohledávání kapes v boční ulici, kožené rukavice,… hnus! Tady byli kovbojové úplně v klidu. Když jsme skejtovali na hlavním Rynku, tak jen spokojeně přihlíželi z auta. Při jednom lehkém nočním downhillu za námi vyjela dodávka. Tak jsem to hned střihnul na chodník, ale Pípák si jede vesele dál prostředkem ulice. Aj… koukám, že je to policejní anton. Zpomaluje a těsně visí za Pípákem, který si s pivkem v ruce jede obloučky, jak Ledecká v Aspenu. Po chvíli anton odbočuje a Zděnda si ani ničeho nevšimne. Je poslední večer, a tak se i já nechám hecnout k návštěvě nějakého toho místního klubu, což je nakonec celkem fajn a tentokrát se to obejde i bez zranění a bot na střeše obchoďáku.

V neděli už pak jen nákup nějakých suvenýrů pro rodiny, což je povětšinou Soplica a spokojeni a unaveni odjíždíme domů. Závěrem bych se jen chtěl čtenářům omluvit za zhoršenou kvalitu fotek, kterých je většina pořízena na můj stařičký digitál Nikon coolpix A10, 16 megapixel, přezdívaný Sépiák. Ale takto je to alespoň hezky autentické. Jak pravil kdysi jeden moudrý muž ,,This is True life in our hearts´´.