RIP Radime, ať to dál fotí a skejtuje
Vydáno: 29.10.2020Vždycky je smutný když někdo známý odejde a pokaždý to bolí. Radim byl týpek s velkým srdcem, kam se vešel skate, spousta kámošů, ale i děcka o který se nechcete starat. A Radim se staral. Bohužel je tento článek o našem kámošovi, kterým je a bude Radim Hromádko.

S Radimem Hromádkem jsme se nejčastěji viděli někde na skate akcích, lajkovali si fotky a v družném hovoru, kdy jeden nerozumněl druhému, jsme jistě nad panákem filozofovali na téma život. Radim aka Yakato Hokada, byl jedním z poličských skejtrů, co stáli za vznikem lgendární rampy v lese, kterou znáte buď osobně, nebo z filmu King Skate.
Každý máme nějaké období, které bychom pojmenovali jako období "krásné". Ti štastnější z nás jej neustále prožívají, další na něj vzpomínají. Radim stál u zrodu těch krásných vzpomínek, nebo krásných ztrát jak by řekl Michal Prokop. Díky Radimovi parta poznala krásu Vysočiny, krásu Samotína a tamního Vánku. Zřejmě kdo pil, ten poznal co božské jest a zůstane navěky v duši zapsáno zlatým písmem. Psal se rok 1981 a vše kolem najdeš zde. Pro někoho to bylo krásné období a dnešek je určen jen a jen krásným vzpomínkám.
Závidím vám tu pionýrskou dobu a v hlavě nemám nic spojeného s červeným šátkem, ale spíš s objevováním dosud nepoznaného a tím jistě skateboarding byl v letech osmdesátých. Závidím vám rampu u Poličky, Vánek v Samotíně v putice u kouzelného dědy a závidím vám všechny ty vzpomínky na Radima. Moc přeju aby zůstal v mysli jako tenkrát.
Radim Hromádko pracoval v domově mentálně postižených a díky ti za tvojí práci, kde si bohužel Covid vybral i Radima. Radim podlehl chorobě ve věku 54 let a moc bych chtěl vidět jeho další fotky. Ze skejtový valhally, z koncertů těch interpretů, které si už k sobě povolal nejvyšší. A že Radim koncertů už něco nafotil. Radime, máš z čeho vybírat a jistě přemýšlíš na koho jen zajít dřív. A jak jinak než na skejtu. Nechal jsi nás tu smutný, ty to vidíš, jak zrovna popíjíme a už první vzpomínka na tebe vykouzlí každému úsměv na rtu. Potkáme se. . .



