Test: Powell Peralta Flight Deck

Vydáno: 28.03.2020
Ve světě výroby skejtů obecně existujou dva proudy: ten první se smířil s faktem, že 7 vrstev kanadskýho javoru slepených epoxidem je ten nejlepší představitelnej základ skejtový desky. Druhá skupina lidí, se s tímhle faktem odmítá smířit a snaží se prodloužit vývojovou větev skejtový desky. Nezřídka se při tom narazí na slepou evoluční uličku.



 

Věc se má tak: díky masovýmu rozšíření výroby klasický desky došlo k výrazným úsporám z rozsahu skrze velkosériovou výrobu a minimalizaci kustomizace, která je dneska víceméně omezená pouze na design konkrétních značek. Co že to vlastně znamená? Jednoduše pokud chce člověk desku něčím vyšperkovat, nejde většinou o levnou záležitost, což se promítne do ceny a výslednej benefit z technologie musí bejt natolik výraznej, aby to astronomickou cenovku vykompenzovalo.



Měl jsem už pod nohama leccos z těhle slepejch uliček: Almost desku s kotoučema proti zlomení, laminátovej Lib Tech, Habitatku s P2 technologií, dokonce jsme si s kámošem minulou zimu zapouzdřili ojetý skejty do epoxidovýho laminátu. Nic z toho nefungovalo špatně, ale vždycky tam bylo nějaký to malý ALE a naděje, že to jde udělat ještě líp. Naše deska byla díky přidanýmu laminátu a lepidlu těžší (pozn. ale držela nejlíp), Lib Tech měl tvar jako vajíčko, P2 desku jsem sice nezlomil, ale žádný výraznější benefit jsem z ní nepociťoval....

No a pak se na netu objeví video, kde kamion přejede skejta a ten je pak ještě skejtovatelnej? To nejde takříkajíc "odvidět zpátky" tohle! Takže když po dlouhém vyptávání dorazilo pár kousků do spárů AMB distribuce, objednávka přišla záhy.

Vršek desky nenechává pochybovat o tom, že je narvaná laminátem


 

První dojem je veskrze pozitivní. Deska je fakt tenká jak můj růžovej pracovní iPhone 6 (darovanýmu koni... víš jak. Takže poznámky o teplouších si nech, ju?). Díky použitý laminaci bylo možný na Flight deck použít jen 5 vrstev a je to z dálky vidět.

 

Co naopak znát není je nižší váha, kterou Powell inzeruje v reklamách. Ve speciální laboratoři vybavené nejmodernějším zařízením - kdo tuší kuchyňskou váhu, neplete se - jsem přišel na to, že váhovej rozdíl je v zásadě zanedbatelnej a pohybuje se pouze v řádů jednotek procent = desítek gramů.

 

Takže toliko nezáživný a teoretický úvod. Pojďme se svézt!

 



 

Co se tvaru týče, dělá se Flight ve dvou shapech. Jeden je špičatější, druhý má větší patky. Pozná se to z koncovky čárovýho kódu na zabalený desce. Já vychytal naštěstí ten macatější tvar, kterej mám raději. Flight je symetrickej. Prťavej tail a obří nose nečekej, obojí je stejný a já mám do dneška problém zjistit, jestli nejedu náhodou tailem dopředu. Konkejv je střední. Celkově mi to fakt sedlo.

 

Symetrickej shape


 

Takže první ollie? Šlapu na to a bez větší námahy to tahám tam, kam jsem s tím ještě před pár lety neměl vůbec problém. Hmm, hmmm, hmm, ok takže pop sakra dobrej. S tím nekecali.

 

Na Flight desce je super jedna věc, která se běžnýmu uživateli moc nestává - a to je ten krásnej pocit toho úplně novýho skejta, na kterým stojíš první den a přemýšlíš o tom románku, kterej si spolu dáte. A to je fakt věc, kterou Flight umí naprosto perfektně: prostě si každej den na něm přijdeš, jak kdybys měl novýho skejta. Takovej ten svěží, zvonivej zvuk. Paráda.

 

Klidně by se mohla jmenovat Mach3, tenká je na to dost...


Peralta Flight není žádná měkota. Díky použitý laminaci a epoxidu je deska brutálně tvrdá, ale jak je znát z testu s kamionem, i skvěle pružná zároveň. Párkrát jsem na ní dupnul stylem, který by normální deska těžko rozdejchávala, ale Flight ani nehnul brvou. Co mě osobně baví na těchhle tvrdejch deskách jsou manuály. Jelikož jsem nikdy nepatřil do kategorie drobečků, měl jsem trošku problém s tím, že se mi klasická dřevěná deska při manuálu lehce prohýbala, díky čemuž to bylo náročnější na balanc. Na Flightu se hezky usadíš do manuálku a jedeš jak v Cadillacu.

 

Takže otázka je jasná: má smysl si Flight kupovat? Stojí skoro jednou tolik co některý dřevěný desky...vyplatí se to?

 

Ten dilema je podobný jako s keramickejma ložiskama: všichni špekulujou, ale ti, kdo si je koupili, většinou už nechtěj jinak. Za mě se to Powellu moc povedlo. Vytvořil desku, která sice není lehčí než klasickej skejt (alespoň ne o moc), ale rozhodně má super tvar a díky svý tuhosti a výdrži to konečně vypadá, že 7 vrstev javoru konečně po mnoha letech experimentů potkalo sobě rovnýho. Upřímně Powell Peraltu Flight bych si koupil znovu, ale proč bych to dělal, když tahle bude ještě dlooouho sloužit.

 

10 z 10 bez mrknutí oka


Velké díky patří AMB distribuci za poskytnutí testovacího vzorku. Podle dostupných informací se zase povedlo pár kousků zase naskladnit, vřele doporučuju si to vyzkoušet.