Obyčejnej den skejťáka v listopadu roku 1989

Svátek 17. listopadu se oficiálně jmenuje Den boje za svobodu a demokracii. První část se vztahuje k roku 1939, kdy byl skateboarding zatím jen v myšlenkách a druhá část už je o pár desítek let mladší a přesunem se do roku 1989. Dáme si jeden obyčejnej den skejťáka tý doby. Pro srovnání s dneškem co je teď a co bylo. Pročtěte a važte si toho co máte.

No ty vole, konečně pátek. Fotr už o tom mele celej tejden, jak pojedem na chatu, kde je potřeba zazimovat křoví. Matka zas bude stát celej den v nějaký frontě aby bylo o víkendu co žrát a bohužel, budu muset jet s nima. Asi jim těžko vysvětlím, že mi zrovna na topení dosychá nová deska a že mi má Franta z Vinohrad přinést ty nově odlitý trucky. S deskou laboruju už přes měsíc a nakonec vyhrála klasická překližka, kterou mi přinesl fotr ze stavby. Beton jsem omlátil, vyříznul jsem ve škole na dílnách tvar připomínající skejta a soudruh učitel si nechal namluvit, že je to mámě na stolek pod kytky. Je mu šedesát a o skejtu slyšel jako ostatní, z toho dokumentu co dávali minulej měsíc, o divný zábavě západních kapitalistů.

Ale to neviděli ty německý časáky co má Franta. Dostal jsem se k nim po půl roce, co jsem slyšel že v partě kolujou. Byly už hodně ošahaný, ale našel jsem super tvary, podle kterejch jsem tu desku vyříznul. Pak už zbejvalo jen okupovat jeden večer kuchyň, vzít mámin hrnec na zavařování meruněk a napařovat konec desky. Ten se nakonec krásně ohnul a dosychá mi na topení. Přece nebudu jezdit na Esarolu, ten je úzkej jako pro baleťáka a na takových v Monstru nikdo nejezdí. Teď přece frčej široký desky. Jednu jsem i viděl minulej tejden na Strahově. Nějaký dva bráchové tam měli fakt super matroš, že prej jim to poslal táta z Ameriky. Ty vole to se někdo má! No, tak aspoň že mi táta přinesl tu překližku.

Letos se k nám dostalo i první video. Wheels of Fire se jmenuje a je od Santa Fe, nebo Santa Cruz, teď už nevim. Dost nás tam překvapilo že skáčou, aniž by se odrazili nohou. To je nějaký divný. Franta pak našel v Monstru, že se tomu říká ollie. Jak jsme to studovali, tak jsme bohužel tu VHSku přetrhli, protože jsme to pořád dokola vraceli, pouštěli, zpomalovali a najednou páska prdla. Nebyla sranda jí z toho dostat. Frantův fotr se chtěl asi koukat na německý porno s českým dabingem. Byl hodně nasranej, že jsme ten krám museli odnést do švárovy dílny. Blbý je, že netuším, kdy se k nám zas nějaký video dostane.

Včera byl super pojezd. Dali jsme hromadně Vinohrady dolu, bylo nás fakt pořádná parta a večer pak pivo v Braníku. Musel se oslavit i můj majstrštyk. Urval jsem na Flamengu obě kola na pravý straně. Nevim proč, ale zatáčky mi šly pořádně jen na jednu stranu a když jsem to ohnul na konci k Merkurii, napálil jsem to do schodu a urvaly se trucky. Ještě, že mi přinese Franta ty nový a deska dosychá, tak až to sestavím, začneme zkoušet dole ve Fučíkárně to ollie. Stejně jinde nejsou pořádný překážky a je fajn, že nám zůstaly tyhle z Euroskejtu. To byl mazec.

No jo, ale mám se prej balit na tu posranou chatu. Jsou tam všude jen polní cesty a nejbližší kopec na sjetí je tři kilometry daleko. A brácha, kterej hraje fotbal, no fuj tajbl, zůstává v Praze, protože jde na nějakej studentskej pochod, vysokoškolák. To se někdo má. Kdyby tu byl aspoň nějakej obchod, kde se dá všechno koupit a nemusel na to člověk krást matroš, nebo bony do Tuzexu. Jenže tady je hovno.